Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zdanění práce: Doprava či doleva, stát se svých příjmů nevzdá

20. 04. 2017 21:33:04
Jak moc zdanit lidskou práci? Odpovědi na tuto otázku se někdy až dramaticky různí, proto mě minulý týden zaujal titulek článku informující o tom, že míra zdanění zaměstnanců v naší vlasti je vyšší, než je tomu ve Švédsku.

Další část byla mimo jiné i o tom, že Česká republika je, co se výše zdanění práce týče, na osmém místě na světě, když se 43 % překonala i další severské země Dánsko a Norsko.

Zmiňovaný text lze, alespoň podle mého názoru, číst několika způsoby. Z titulku na první pohled vyplývá, že sociální stát skandinávského ražení v čele se Švédskem, jakýsi svatý grál pana expremiéra Špidly a jeho názorových souvěrců, lze nejspíše vybudovat i bez vysokého zdanění práce. Na druhé straně je ovšem realita taková, že rozdíl mezi výší zdanění práce v Česku (43 %) a Švédsku (42,8 %) je minimální a proto neodpovídá bombastičnosti titulku. Pro informaci, práce dánských zaměstnanců je daněna 36,5%, jejich norských kolegů pak sazbou 36,2 %. A přestože nemám ani zdaleka detailní informace o tom, jaké služby skandinávské země svým daňovým poplatníkům poskytují, odhaduji, že přes nižší zdanění práce, nejspíše kvalitnější, než je tomu u nás. A už vůbec si netroufám spekulovat nad tím, jak vysoké by muselo být daňové zatížení našich zaměstnanců v případě uskutečnění záměrů paní ministryně Marksové v podobě zálohovaného výživného či sociálního bydlení pro nejširší vrstvy obyvatelstva. Obávám se ale, že v takovém případě by se Belgie, která daní své zaměstnance 54 %, musela obávat o ztrátu svého, v této oblasti výsadního, postavení. Ale to už je o jiné debatě. Navíc je o mně známo, že mnohem více, než masivní přerozdělování koncentrované v rukou státu, mi byl a je bližší názor, že je to občan, kdo sám nejlépe ví, jak, proč, kdy a za co své peníze utrácet.

Stejně tak je ovšem možné chápat ty, kteří si obsah textu vyloží ve smyslu, že cesta k ekonomické prosperitě vede přes ještě větší zdanění české práce . Tito mohou argumentovat tím, že byť je reklama, ve které náš Norsku propadlý krajan přejmenoval svou tuším Aničku na Gudrun, hodně nápaditá, měli bychom se v rámci srovnávání spíše než do Osla, podívat do Berlína, Vídně, či Budapešti. Za bezkonkurenční Belgií je totiž druhé Německo (49,4 %), třetí Maďarsko (48,2 %) a šesté Rakousko (47,1 %). Přitom ani v jednom případě nelze hovořit o tom, že by tamní vlády považovaly za cíl svého snažení sociální stát skandinávského, nebo chcete-li špidlovsko – marksovského typu. A fakt, že v zemích s jedním z nejvyšších zdanění práce jsou u moci delší dobu pravicové vlády, jen potvrzuje názor hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera. Ať je stát řízený zprava, zleva či zprostředka, pakliže si jednou zvykne na daňové příjmy, velmi obtížně se jich vzdává. Tento fakt lze pochopit, neboť i když optimalizace struktury výdajů za účelem minimalizace daňových výpadků představuje z ekonomického hlediska výzvu, bude vždy „politicky bolet“.

Mimochodem, dočetla jsem se, že vzhledem k nedostatku zaměstnanců se stále více firem zajímá o nahrazení lidské, tedy v Česku docela drahé práce, roboty. Při troše fantazie se naskýtá hypotetická otázka, jak by asi reagoval na zvyšující se robotizaci stát? Náhlého zborcení sociálního systému se neobávám, neboť i roboty napěchované umělou inteligencí, musí někdo vyrobit. Stejně tak si ovšem dovedu představit, že se objeví hlasy, které budou chtít zdanit i práci robotů. Toto by ovšem nejspíše padlo zcela na bedra zaměstnavatelů, robot by totiž daň z příjmu a zaměstnanecké odvody jaksi asi nedal. Pravda, pluli bychom sice proti proudu, ale tak už to někdy chodí...

Autor: Eva Kislingerová | čtvrtek 20.4.2017 21:33 | karma článku: 16.66 | přečteno: 583x

Další články blogera

Eva Kislingerová

Odbory – odtrženi od reality, nebo utrženi ze řetězu?

V roce 2010, v době nástupu Nečasova kabinetu, hovořil prezident Václav Klaus o „odborech, které nechtějí nikoho naštvat“.

1.6.2017 v 21:11 | Karma článku: 27.19 | Přečteno: 1072 | Diskuse

Eva Kislingerová

Půjčky dlužníkům, obchod s naivitou!

Ač to nezní dobře, přiznejme si, že žijeme v době kultu spotřeby a dluhové. Stačí si pustit televizi, případně chvíli surfovat internetem. Ze všech stran se na nás valí lavina půjček, kdo se nezadluží, jako by nebyl.

25.5.2017 v 21:30 | Karma článku: 26.33 | Přečteno: 2072 | Diskuse

Eva Kislingerová

Pražský kamerový systém: Nutné a stravitelné zlo

Z pozice osoby liberálního ražení jsem nikdy nezpochybňovala pokud možno co největší individuální svobodu člověka jako základní předpoklad fungování demokracie.

18.5.2017 v 22:50 | Karma článku: 10.73 | Přečteno: 243 | Diskuse

Eva Kislingerová

Neblázněme z matematiky, zkusme ji učinit „cool“

Jeden z největších mozků historie Albert Einstein řekl: „Matematika je jediný zaručený způsob, jak se zbláznit.“

4.5.2017 v 22:54 | Karma článku: 14.19 | Přečteno: 441 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Lukáš Swoboda

Proč už nevyhrávají konkurzy ti nejlepší?

Bylo pravidlem, že muž je neproduktivnější ve 40ti. Pokud jste navíc hodně úspěšní, nemuseli jste se bát o zájem zaměstnavatelů. Pokud jste opravdu špičkou mezi špičkami, rvou se o Vás jako diví. Něco se ale změnilo. A já vím co.

25.6.2017 v 14:40 | Karma článku: 20.43 | Přečteno: 1377 | Diskuse

Petr Havránek

Existuje možnost jak to Zemanovi vrátit!

Komentářů o chování našeho presidenta, o nevhodnosti a urážlivosti jeho výroků, o ostudě doma i v zahraničí bylo a je spousta. Mnohem méně se však ve veřejné diskusi řeší co s tím. Domnívám se, že řešení existuje.

24.6.2017 v 15:48 | Karma článku: 26.05 | Přečteno: 884 | Diskuse

Karel Ryšán

Návrat v čase

Číst noviny škodí vašemu zdraví. Například když čtenáře straší předpovědí, že automatizace a robotizace připraví mnoho lidí o práci. (A proto je nutno vítat migranty.)

24.6.2017 v 10:00 | Karma článku: 17.40 | Přečteno: 346 | Diskuse

Luboš Smrčka

Až realitní bublina udělá BUM!

Každá investiční bublina jednou splaskne, bouchne, vypustí se. To platí i o naší, české a především pražské bublině. Otázka není postavena tak, zda to nastane, ale jenom a pouze kdy se to stane a o kolik ceny poklesnou.

23.6.2017 v 8:02 | Karma článku: 23.04 | Přečteno: 1391 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Jak ze zdravé země vyrobit ohroženou

Možná jste to už taky slyšeli: Na českém realitním trhu už zase existuje cenová bublina. No – tentokrát to nevypadá jen na píárovou zprávu spojených realitních kanceláří. Tentokrát vysílá kouřové signály dokonce i ČNB

23.6.2017 v 8:00 | Karma článku: 47.84 | Přečteno: 14699 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 17.74 Průměrná čtenost 821

Profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička. Od r. 2014 zastupitelka hlavního města Prahy (ANO 2011) a náměstkyně pražské primátorky pro oblast rozpočtu a financí. Autorka mnoha publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.