Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zdanění práce: Doprava či doleva, stát se svých příjmů nevzdá

20. 04. 2017 21:33:04
Jak moc zdanit lidskou práci? Odpovědi na tuto otázku se někdy až dramaticky různí, proto mě minulý týden zaujal titulek článku informující o tom, že míra zdanění zaměstnanců v naší vlasti je vyšší, než je tomu ve Švédsku.

Další část byla mimo jiné i o tom, že Česká republika je, co se výše zdanění práce týče, na osmém místě na světě, když se 43 % překonala i další severské země Dánsko a Norsko.

Zmiňovaný text lze, alespoň podle mého názoru, číst několika způsoby. Z titulku na první pohled vyplývá, že sociální stát skandinávského ražení v čele se Švédskem, jakýsi svatý grál pana expremiéra Špidly a jeho názorových souvěrců, lze nejspíše vybudovat i bez vysokého zdanění práce. Na druhé straně je ovšem realita taková, že rozdíl mezi výší zdanění práce v Česku (43 %) a Švédsku (42,8 %) je minimální a proto neodpovídá bombastičnosti titulku. Pro informaci, práce dánských zaměstnanců je daněna 36,5%, jejich norských kolegů pak sazbou 36,2 %. A přestože nemám ani zdaleka detailní informace o tom, jaké služby skandinávské země svým daňovým poplatníkům poskytují, odhaduji, že přes nižší zdanění práce, nejspíše kvalitnější, než je tomu u nás. A už vůbec si netroufám spekulovat nad tím, jak vysoké by muselo být daňové zatížení našich zaměstnanců v případě uskutečnění záměrů paní ministryně Marksové v podobě zálohovaného výživného či sociálního bydlení pro nejširší vrstvy obyvatelstva. Obávám se ale, že v takovém případě by se Belgie, která daní své zaměstnance 54 %, musela obávat o ztrátu svého, v této oblasti výsadního, postavení. Ale to už je o jiné debatě. Navíc je o mně známo, že mnohem více, než masivní přerozdělování koncentrované v rukou státu, mi byl a je bližší názor, že je to občan, kdo sám nejlépe ví, jak, proč, kdy a za co své peníze utrácet.

Stejně tak je ovšem možné chápat ty, kteří si obsah textu vyloží ve smyslu, že cesta k ekonomické prosperitě vede přes ještě větší zdanění české práce . Tito mohou argumentovat tím, že byť je reklama, ve které náš Norsku propadlý krajan přejmenoval svou tuším Aničku na Gudrun, hodně nápaditá, měli bychom se v rámci srovnávání spíše než do Osla, podívat do Berlína, Vídně, či Budapešti. Za bezkonkurenční Belgií je totiž druhé Německo (49,4 %), třetí Maďarsko (48,2 %) a šesté Rakousko (47,1 %). Přitom ani v jednom případě nelze hovořit o tom, že by tamní vlády považovaly za cíl svého snažení sociální stát skandinávského, nebo chcete-li špidlovsko – marksovského typu. A fakt, že v zemích s jedním z nejvyšších zdanění práce jsou u moci delší dobu pravicové vlády, jen potvrzuje názor hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera. Ať je stát řízený zprava, zleva či zprostředka, pakliže si jednou zvykne na daňové příjmy, velmi obtížně se jich vzdává. Tento fakt lze pochopit, neboť i když optimalizace struktury výdajů za účelem minimalizace daňových výpadků představuje z ekonomického hlediska výzvu, bude vždy „politicky bolet“.

Mimochodem, dočetla jsem se, že vzhledem k nedostatku zaměstnanců se stále více firem zajímá o nahrazení lidské, tedy v Česku docela drahé práce, roboty. Při troše fantazie se naskýtá hypotetická otázka, jak by asi reagoval na zvyšující se robotizaci stát? Náhlého zborcení sociálního systému se neobávám, neboť i roboty napěchované umělou inteligencí, musí někdo vyrobit. Stejně tak si ovšem dovedu představit, že se objeví hlasy, které budou chtít zdanit i práci robotů. Toto by ovšem nejspíše padlo zcela na bedra zaměstnavatelů, robot by totiž daň z příjmu a zaměstnanecké odvody jaksi asi nedal. Pravda, pluli bychom sice proti proudu, ale tak už to někdy chodí...

Autor: Eva Kislingerová | čtvrtek 20.4.2017 21:33 | karma článku: 16.66 | přečteno: 584x

Další články blogera

Eva Kislingerová

Prevence „turistofobie“? Sázka na kvalitu!

Podle některých médií, včetně České televize, se Evropou šíří vlna doposud nepoznané „turistofobie“.

17.8.2017 v 21:30 | Karma článku: 11.77 | Přečteno: 582 | Diskuse

Eva Kislingerová

Zelený program v okurkové sezóně

Asi před týdnem jsem si se zájmem přečetla rozhovor pražského zastupitele a předsedy strany Zelených Matěje Stropnického, ve kterém představoval volební program své strany.

14.8.2017 v 21:06 | Karma článku: 24.14 | Přečteno: 593 | Diskuse

Eva Kislingerová

Neziskové organizace: Nezbytnost, či hladová pijavice?

Na počátku tohoto týdne mě zaujal text, podle kterého se nevládní organizace Lékaři bez hranic, v mých očích velmi vážená a respektovaná, rozhodla neumožnit bezpečnostním složkám vstup na své lodě.

3.8.2017 v 22:07 | Karma článku: 43.34 | Přečteno: 4004 | Diskuse

Eva Kislingerová

Lidovecký ping-pong, aneb k vládě vždy připraveni!

​Hlavním událostem tohoto týdne, bohužel, vévodí vražda české turistky v Egyptě. Poněkud na pozadí tak zůstalo pondělní hlasování naší vlády ve věci odložení dalších dvou vln EET neboli elektrické evidence tržeb.

27.7.2017 v 23:11 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 522 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Jaroslav Chudáček

Dnes bude aktivován nový protokol bitcoinu SegWit

Dnes je velmi významný den pro bitcoin, protože bude aktivován nový bitcoinový protokol Segregated Witness (SegWit), který by měl mimo jiné významně zvýšit rychlost bitcoinových transakcí.

21.8.2017 v 11:05 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 208 | Diskuse

Jaroslav Pomp

Pečou dobré chleby jen malí pekaři? Ne!

To klišé tady visí ve vzduchu pořád a media ho hloupě permanentně přikrmují: jen malí pekaři umí péci dobrý chléb. Jen malé pivovary vyrábějí dobré pivo. Jen malí cukráři, řezníci... dosaďte si sami.

21.8.2017 v 8:33 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 832 | Diskuse

Jan Matějů

Ekonomické závislosti 21. století: Dotace

Dotace jsou všudypřítomné: jdou z EU, z českého státního nebo jiných veřejných rozpočtů a státních fondů. Jen v ČR jimi ročně protečou stovky miliard.

21.8.2017 v 8:29 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 344 | Diskuse

Karel Kropš

Kanada zavádí základní příjem.

Již delší dobu se mluví o základním příjmu. Většinou si pod ním přestavujeme jednotnou sociální dávku, kterou bude pobírat každý občan státu. Kanada přišla s tříletým experimentem, který je nastaven spíše jako negativní daň.

20.8.2017 v 19:13 | Karma článku: 16.19 | Přečteno: 946 | Diskuse

Zdeněk Hřib

Liberální reforma zdravotnictví

Namísto toho, aby se dnes snažila každá politická strana vnutit svou vizi zdravotnictví všem ostatním, bychom se měli přestat navzájem šikanovat a umožnit každému svobodnou volbu rozsahu pojištění se zachováním solidarity systému.

20.8.2017 v 16:55 | Karma článku: 7.51 | Přečteno: 218 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 19.86 Průměrná čtenost 897

Profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička. Od r. 2014 zastupitelka hlavního města Prahy (ANO 2011) a náměstkyně pražské primátorky pro oblast rozpočtu a financí. Autorka mnoha publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.