Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podnikatel jako tanečník v dešti

3. 05. 2017 6:42:43
Hned úvodem musím vysvětlit, že titulek k textu o podnikání v Česku jsem si částečně vypůjčila od úspěšného podnikatele Steva Jobse, který pravil: V podnikání nemůžete čekat, až bouřka přejde, je nutné naučit se tančit v dešti.

Záměr vyjádřit se ke stavu podnikání a podnikatelů v Čechách a na Moravě jsem pojala již před delší dobou. Na tom, že se tak nakonec stalo, má možná paradoxně hlavní zásluhu moje osobní účast na vyhlášení akce Manažer roku. V jejím průběhu jsem si totiž uvědomila, při vší úctě, kterou chovám k top manažerům schopných působit úspěšně v několika různých odvětvích, že zatímco ne každý manažer je podnikatelem, každý podnikatel je manažerem. Navíc musí začít za všech okolností sám u sebe a nese stoprocentně zodpovědnost za důsledky svého konání.

Je proto otázkou, jak vyhodnotit skutečnost, že podle veřejně dostupných zdrojů máme v současné době v Česku 981 tisíc podnikatelů – manažerů malých, středních, velkých, ještě větších a největších podniků? Ač člen zaměstnaneckého stavu, jsem přesvědčena o tom, že jednoznačně kladně. Číslo atakující hranici jednoho miliónu považuji vzhledem k potřebám naší ekonomiky za přiměřené. Zvláště pak, když podnikatelé zaměstnávají a řídí kromě sebe sama i přes 30 % práce schopného a bohužel stále ve větší míře „práce ochotného“ obyvatelstva. To vše je důkazem prozatímní stability prostředí, byť permanentní problémy s nedostatkem kvalifikované pracovní síly se mohou v brzké době projevit jako mimořádně závažné.

Jak praví jednoduchá matematika, vzhledem k tomu, že máme ekonomicky aktivních cca pět miliónů obyvatel, podniká u nás každý pátý pracující občan. Vrůstající počet rodinných firem v Česku je navíc příslibem výchovy, řečeno sportovní terminologií, zdatného dorostu. Na druhou stranu je pravda, že v tomto směru existují značné rezervy. Zatímco totiž ve světě kontrolují rodinné firmy téměř 80 % HDP vytvořeného podnikatelskými subjekty, v Česku se musíme smířit s cca 20 %. Kromě toho se nacházíme ve stádiu, kdy dvě třetiny majitelů domácích rodinných firem chtějí předat během několika let vedení podniků svým pokračovatelům. Na druhé straně, takřka 70 % majitelů rodinných firem touží po tom, aby jejich následovníci v podnikání z řad rodinných příslušníků nasbírali patřičné zkušenosti na praxích v jiných firmách, případně během studia v zahraničí. A za velké zamyšlení pak stojí, že studium na zahraničních školách má podle názoru sedmi z deseti šéfů rodinných firem nahradit dosavadní neexistenci českých škol zaměřených na rodinné podnikání.

Nikoli nezajímavá je rovněž skutečnost, že ve srovnání se zeměmi EU, tedy i s těmi, které chtějí zařadit v rámci budování mnoho rychlostní Evropy na vyšší rychlostní stupeň, jsme na tom v počtu OSVČ o 3 až 4 % lépe. Mimochodem, Slovensko za námi zaostává o 2 % body, což je důkazem toho, že ani čtyři desetiletí tuhé totality neubila na území bývalého Československa podnikatelského ducha.

Kupodivu spíše, než z řad podnikatelů, slyšíme z úst některých politiků informace o tom, kterak v Česku mocný byrokratický moloch dusí podnikatele legislativně. Ačkoli nejsem zastánkyní totální byrokracie a jsem si vědoma toho, že se chybička, či častěji spíše chyba tu větších, tu menších rozměrů, může vloudit, zastávám názor, že českým podnikatelům neškodí primárně legislativa a prostředí. Pomyslný pes je v tomto případě zakopán v posílení pozic velkých nadnárodních řetězců a druhotné platební neschopnosti přetavené do neschopnosti plnit závazky ze strany nadnárodních korporací. Ostatně stejný názor zastává Hospodářská komora ČR, podle které se jedná o jeden nejčastějších důvodů pro ukončení podnikání.

V souvislosti s počtem podnikatelů v Čechách jsem narazila na dotaz ohledně ideálního poměru mezi podnikateli a zaměstnanci... Inu, ideální poměr je nepochybně specifickým ukazatelem každé ekonomiky, který dokresluje stav podnikatelského prostředí. Obecně platí, že příliš vysoký počet OSVČ v kombinaci s vysokou mírou nezaměstnanosti svědčí o dysfunkčním trhu práce. V této chvíli se nás netýká ani jedno. Nikdy však není tak dobře, aby nemohlo být ještě lépe.

Autor: Eva Kislingerová | středa 3.5.2017 6:42 | karma článku: 11.31 | přečteno: 321x

Další články blogera

Eva Kislingerová

Půjčky dlužníkům, obchod s naivitou!

Ač to nezní dobře, přiznejme si, že žijeme v době kultu spotřeby a dluhové. Stačí si pustit televizi, případně chvíli surfovat internetem. Ze všech stran se na nás valí lavina půjček, kdo se nezadluží, jako by nebyl.

25.5.2017 v 21:30 | Karma článku: 17.14 | Přečteno: 445 | Diskuse

Eva Kislingerová

Pražský kamerový systém: Nutné a stravitelné zlo

Z pozice osoby liberálního ražení jsem nikdy nezpochybňovala pokud možno co největší individuální svobodu člověka jako základní předpoklad fungování demokracie.

18.5.2017 v 22:50 | Karma článku: 10.24 | Přečteno: 208 | Diskuse

Eva Kislingerová

Neblázněme z matematiky, zkusme ji učinit „cool“

Jeden z největších mozků historie Albert Einstein řekl: „Matematika je jediný zaručený způsob, jak se zbláznit.“

4.5.2017 v 22:54 | Karma článku: 13.57 | Přečteno: 400 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Vladimíra Lokšová

Mnohé firmy v Česku dělají víc škod než užitku

Není ekonomika jako ekonomika. Právě proto, že si česká společnost nechce uvědomovat a analyzovat tuto pravdu, jsme v očích všech významných institucí a světa, a také fakticky, stále rozvojová a zaostalá země.

26.5.2017 v 0:39 | Karma článku: 7.81 | Přečteno: 424 | Diskuse

Eva Kislingerová

Půjčky dlužníkům, obchod s naivitou!

Ač to nezní dobře, přiznejme si, že žijeme v době kultu spotřeby a dluhové. Stačí si pustit televizi, případně chvíli surfovat internetem. Ze všech stran se na nás valí lavina půjček, kdo se nezadluží, jako by nebyl.

25.5.2017 v 21:30 | Karma článku: 17.14 | Přečteno: 445 | Diskuse

Tomáš Flaška

Já nic nemám, nic nevím, nic nevlastním, všichni se spikli

To je už omletá písnička pana předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Ale poslední dar-nedar je už výsměchem všem. Jenom si říkám, co všechno jsou ještě kobliháři schopni spolknout.

25.5.2017 v 12:06 | Karma článku: 43.79 | Přečteno: 4600 | Diskuse

Petr Šindelář

Jak se občanům Česka žije v maňáskovém divadle ústavních činitelů

kde ani přes velkolepé plány rekonstrukce státu nejsou po volbách schopni plnit svoje úkoly, řídit se ústavou a podepsanými smlouvami? Potom se nelze divit, že lidé vládní politiku často vnímají jako dokonalou šaškárnu...

24.5.2017 v 9:52 | Karma článku: 21.15 | Přečteno: 456 | Diskuse

Jan Matějů

Bude dost práce pro všechny ?

Položit si tuto otázku v době, kdy skoro všechny firmy shánějí pracovníky, se může zdát nepatřičné. Ale mně nejde o budoucnost jednoho roku dvou či tří let.

21.5.2017 v 16:32 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 604 | Diskuse
Počet článků 10 Celková karma 14.26 Průměrná čtenost 617

Profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička. Od r. 2014 zastupitelka hlavního města Prahy (ANO 2011) a náměstkyně pražské primátorky pro oblast rozpočtu a financí. Autorka mnoha publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.