Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odbory – odtrženi od reality, nebo utrženi ze řetězu?

1. 06. 2017 21:11:47
V roce 2010, v době nástupu Nečasova kabinetu, hovořil prezident Václav Klaus o „odborech, které nechtějí nikoho naštvat“.

A v souvislosti s protesty odborářů, vzkázal jejich tehdejšímu předákovi Jaroslavu Zavadilovi, který šel po jedné z demonstrací na pivo s ministrem financí Kalouskem a dnes hájí v Poslanecké sněmovně barvy ČSSD, že „křikem na náměstí (rozuměj, Václavském) svět nežije.“

Docela by mě zajímalo, jak by pan prezident, premiér, předseda PS a profesor ekonomie Václav Klaus hodnotil chování odborů dnes? Společnost a v podstatě celá ekonomika České republiky totiž aktuálně čelí mimořádně silnému tlaku odborů. Termín „utržení ze řetězu“ se mi v této souvislosti vůbec nejeví jako přehnaný. V jejich čele stojí ostřílený Josef Středula, který získal odborářské ostruhy v letech 2005 – 2014 jako předseda Odborového svazu KOVO. Jeho výpady směrem k vládě jsou pochopitelné, pan Středula si totiž velmi dobře uvědomuje, že žijeme v předvolebním čase a odbory představují zejména pro levicově orientované strany cennou voličskou platformu. Fakt, že „otec dělníků“ Richard Falbr pronikl do europarlamentu, jeho nástupce Milan Štěch je předsedou Senátu ČR a Jaroslav Zavadil poslancem dokazuje, že se ČSSD dokáže o své odboráře postarat. Ani Josef Středula nemusí být výjimkou. Zatímco prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý hovoří v souvislosti s jeho osobou o stínovém premiérovi a odborech jako o čtvrté koaliční straně, je opavský rodák spolu se svým předchůdcem panem Štěchem v hledáčku ČSSD coby možný kandidát na post prezidenta. Pravda, osobně si představuji proklamovanou „nestrannost“ odborů trochu jinak, ale proč ne. Podstatně více, než údajná nezávislost mě ovšem v případě pana Středuly znepokojují jeho vyjádření na Twitteru, kde jsem si mimo jiné přečetla, že „cílem zaměstnavatelů jsou zisky a bída“! Pamatuji časy, kdy boj s kapitalismem a třídním vykořisťováním byl na pořadu každého dne a není to zrovna období, po jehož návratu bych nějak zvlášť toužila.

Považuji za nezbytné opakovaně připomínat známou ekonomickou skutečnost, že zatímco na jedné straně stojí regulace trhu a ochrana zaměstnanců, na straně druhé musí být racionální uvažování. Nebo snad skutečně někdo věří tomu, že v době, kdy se prakticky ve všech průmyslových odvětvích zoufale nedostává kvalifikované pracovní síly, touží zaměstnavatelé po bídě svých zaměstnanců? Věří snad někdo tomu, že se po navýšení minimální mzdy o tisíc korun, rozhodne mizivé procento zbývajících nezaměstnaných nastoupit do práce? Myslím, že je nezbytné si uvědomit, že sílící tlak odborů na zvyšování mezd zaměstnanců nemusí vždy odpovídat realitě. Zvláště pak v okamžiku, kdy do voleb zbývá několik měsíců a některé strany si dobře uvědomují, že jejich voličsky populární, leč ekonomicky nezodpovědná rozhodnutí bude možná řešit jiná vláda. Proto by i v době volbám blízké mělo platit osvědčené ekonomické pravidlo, podle kterého musí být růst produktivity práce rychlejší než růst mzdových nákladů. Možná bychom se měli všichni zamyslet nad tím, zdali by i v případě odborových organizací nemělo platit pravidlo, že čeho je moc, toho je příliš.

Vzpomínám si na období před krizí – roky 2007, 2008 a 2009. Tenkrát byl také soustavný tlak na růst mzdových nákladů bez současného rychlejšího růstu produktivity práce! Nyní se situace opakuje. Všichni jsou přesvědčeni, že se ekonomice daří a proto mohou být podniky ke svým zaměstnancům štědřejší. Ano, je to logické, ale každý podnikatel také musí myslet na budoucnost, aby byl schopen překonat i období recese, které musí dříve či později zcela jistě přijít.

V civilizovaném světě jsou odbory nedílnou součástí společnosti, s čímž nemám sebemenší problém. Zároveň je ovšem nezbytné zdůraznit, že logickým cílem většiny vlivných odborářů, pokud zrovna neobohacují řady některé politické strany, je jejich vlastní znovuzvolení. Za tímto účelem pak dělají vše pro to, aby přesvědčili své odboráře (rozuměj své voliče) o tom, že bojují za jejich práva. A protože odbory nenesou přímou odpovědnost za vývoj ekonomiky podniku ani prosperitu celé země, mohou přicházet s vizemi, jejichž zdárnému uvedení do praxe mnohdy nejspíše nevěří ani samy. Některé návrhy působí snad až úsměvně, leč jsem si jista tím, že pokud se jim dostane kladné politické odezvy, přijde čas, kdy nebudeme mít k smíchu sebemenší důvod.

Autor: Eva Kislingerová | čtvrtek 1.6.2017 21:11 | karma článku: 27.64 | přečteno: 1125x

Další články blogera

Eva Kislingerová

Z pohledu ekonoma postrádá fotbal logiku!

Jsem si jista, že v životě existují důležitější věci, než je fotbal. Přesto není sporu o tom, že minulý týden byl pro mnoho Pražanů ve znamení derby, ve kterém nakonec Slavia porazila Spartu 2:0.

21.9.2017 v 22:16 | Karma článku: 16.02 | Přečteno: 459 | Diskuse

Eva Kislingerová

Praha naruby?

Jak říká jedno z životem ověřených pravidel, cesta do pekel může být dlážděna dobrými úmysly. Na základě reálných zkušeností si pak troufám tvrdit, že v případě pražské dopravy to platí dvojnásob.

14.9.2017 v 20:56 | Karma článku: 18.46 | Přečteno: 595 | Diskuse

Eva Kislingerová

Vypukl boj o 450 000 voličských hlasů

Vedle události, která se do našich dějin možná zapíše jako „vydávací proces“, nese se tento týden ve znamení razantních debat ohledně plošného navyšování mezd státních zaměstnanců.

7.9.2017 v 21:50 | Karma článku: 22.32 | Přečteno: 584 | Diskuse

Eva Kislingerová

Památkářské peklo

Nedávno jsem zaslechla docela vtipnou poznámku o tom, že s památkáři je to jako s bývalým britským impériem, nad kterým v dávných dobách nezapadlo​ slunce.

31.8.2017 v 22:19 | Karma článku: 23.82 | Přečteno: 720 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Tomáš Flaška

Rozpočet na rok 2018 je zase jen blamáž

Je to marný, je to marný, je to marný. Tak by se dalo asi označit vytvoření rozpočtu na rok 2018. Jednou si natlučeme ústa. Ale to už dnešní agrobaroni a oranžoví slibovači budou dávno od válu.

26.9.2017 v 11:38 | Karma článku: 26.36 | Přečteno: 526 | Diskuse

Mikulas Splitek

O strachu při investování

„Když koupím nějakou akcii, popadne mě takový strach,“ svěřil se mi kamarád. A pokračoval: „A pokud padá, začnu se bát ještě víc. Snad proto prodávám v ten nejméně vhodný okamžik. Myslíš, že si ztráty způsobuju vlastním strachem?"

26.9.2017 v 10:20 | Karma článku: 5.39 | Přečteno: 187 | Diskuse

Josef Barta

Co ještě patří Čechům, kteří v ČR žijí?

Chlubit se cizím peřím jde hlavně našim politikům a vládě. Hrdě prohlašují „naše“ firmy, banky, sportovci atd. Kde je ale pravda? České peníze inkasují banky patřící zahraničnímu kapitálu, firmy patří zahraničním vlastníkům.

25.9.2017 v 14:30 | Karma článku: 37.90 | Přečteno: 1850 | Diskuse

Zdeněk Trinkewitz

Naše vládnoucí banda vede Česko do pekla řeckého bankrotu

Vládnoucí Sobotkova koalice „Bratrstva kočičí pracky“ v posledních křečích předvolebního boje jde řeckou cestou a rozhazuje peníze z prošustrované státní kasy.

23.9.2017 v 13:47 | Karma článku: 30.12 | Přečteno: 1467 | Diskuse

Jan Lunga

Mzdy v EU – jak je možné manipulovat s lidských myšlením v otázkách mezd

Je až k pláči, jak jsou lidé dopleteni v tom, jak se jim žije a jak se žije jinde a to na základě ukazatele průměrných příjmů.

22.9.2017 v 22:54 | Karma článku: 31.61 | Přečteno: 4937 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 23.44 Průměrná čtenost 932

Profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička. Od r. 2014 zastupitelka hlavního města Prahy (ANO 2011) a náměstkyně pražské primátorky pro oblast rozpočtu a financí. Autorka mnoha publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.