Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hamburk: I Marťané si zaslouží trochu klidu

13. 07. 2017 21:16:38
Hamburk, město kosmopolitní a tolerantní, ke všem přívětivé, se pomalu dává po dnech teroru ze strany stovek levicových extrémistů dohromady.

Výsledkem běsnění je 200 zraněných policistů a zhruba stejný počet násilníků. Nutno uznat, že pokud šlo demonstrantům o to, aby jejich aktivity překryly další dění summitu G20, jejich záměr jim, bohužel, vyšel téměř dokonale.

K sepsání tohoto blogu s časovým odstupem takřka týdne od událostí v Hamburku, mě přiměl jeden z mnoha textů na toto téma. V něm se uvádí, že bitva o Hamburk v praxi ukázala, jak je Západ zranitelný a nedokáže hájit své zájmy a bezpečnost. Další komentář s nemalou dávkou děsivé ironie konstatoval, že ke zničení naší civilizace není zapotřebí končícího Islámského státu, protože si vystačíme sami s našimi anarchisty, antiglobalisty, levicovými extrémisty a některými zfanatizovanými ekology.

Co s tím? V první řadě je nutno vzít v potaz, že ničitelé v Hamburku nezpůsobili „nenáviděným globalistům“, tedy údajně svým úhlavním nepřátelům, prakticky žádné škody. Tleskám. Popelem totiž nelehly rezidence politiků, ale obchody a auta řadových obyvatel města. Přitom nepochybuji o tom, že mezi nimi byli nejspíše i tací, jejichž vztah k politickému establishmentu není nikterak vřelý. Pouze před dlažební kostkou či zápalnou lahví preferují volební urny. Samotní politici se pak o tom, co „způsobilo“ jejich setkání dozvídali z televize. Přitom se někteří z nich, například prezidenti Ruska, Číny či Turecka, nejspíše v duchu usmívali nad naivitou své hostitelky Angely Merkelové. Německá kancléřka, s největší pravděpodobností směřující k dalšímu volebnímu triumfu totiž podle listu The New York Times chtěla ukázat vůdcům zemí G20, ve kterých jsou demonstrace rutinně potlačovány, že si vyspělá demokracie dokáže poradit s kritikou veřejnosti i s nesouhlasnými názory. Jak se ovšem dle očekávání ukázalo, s „argumenty“ v podobě koktejlů Molotova, se při nejlepší dobré vůli diskutovat nedá.

Dění v Hamburku znovu nastolilo otázku, jak dál s pořádáním akcí významu setkání G20? Jako nejméně riziková se mi jeví varianta nepořádání, což ovšem není z řady důvodů dost dobře možné. Co si tedy vybrat jedno stálé místo, například Moskvu, Peking, případně Istanbul? Vzhledem k tomu, že se antiglobalizační „hrdinové“ projevují pouze v zemích, ve kterých jim za jejich běsnění hrozí jen symbolický postih, zůstali by nejspíše doma, či na hranicích pořadatelského státu. Naopak, účastníky jednání by čekaly, místo barbarů a ničitelů, davy radostně mávajících pracujících s úsměvy na tváři. Místní televize by pak mohly na základě vzpomínkových záběrů z Hamburku demonstrovat evidentní slabosti demokracie v konfrontaci se silou autoritářských režimů schopných uhájit práva a zájmy „svého“ lidu. I toto řešení se ale jeví jako vysoce nepravděpodobné, spíše až nemožné. Už proto, že se v každé ze zemí s více či méně dlouhou tradicí liberální demokracie vyskytují strany toužící po vládě železné pěsti a bezpečí na úkor demokratických svobod. Vysvětlovat, že jednoduchá řešení nejsou nikdy jednoduchá, bývá složité a úmorné, žádoucí výsledek pak není vždy zaručen.

Jako další varianta se jeví pořádání vrcholných akcí světových politiků v místech, kde není co zničit. Antarktida? Arktida? Sahara? Nebo co třeba aspoň Grónsko? A co se zkusit dohodnout s americkým vizionářem Elonem Muskem a vyrazit na Mars, který hodlá miliardář postupně kolonizovat? Na chvíli mě dokonce přepadla představa, že bychom mohli na Mars vyslat ničící šílence. Vzápětí jsem od této představy ale upustila. Něco takového si totiž Marťané, s jejichž pomocí chtěl kdysi vládnout Jiří Paroubek, opravdu nezaslouží.

Autor: Eva Kislingerová | čtvrtek 13.7.2017 21:16 | karma článku: 18.95 | přečteno: 486x

Další články blogera

Eva Kislingerová

Není dotace, jako dotace

Jsem si jista, že pokud by si dal někdo práci s vyhledáváním nejčastěji frekventovaných slov v domácí politice a hospodářství, na jednom z prvních míst by se nepochybně objevil termín „dotace“.

20.7.2017 v 21:28 | Karma článku: 10.48 | Přečteno: 374 | Diskuse

Eva Kislingerová

Ukvapené jednání investicím nesvědčí

Přestože Warren Buffet tvrdí cosi ve smyslu, že ekonomické rubriky čte v novinách pouze v případech, že v nich nejsou lepší vtipy, skoro pokaždé mě pobaví.

29.6.2017 v 22:14 | Karma článku: 8.30 | Přečteno: 229 | Diskuse

Eva Kislingerová

Odbory – odtrženi od reality, nebo utrženi ze řetězu?

V roce 2010, v době nástupu Nečasova kabinetu, hovořil prezident Václav Klaus o „odborech, které nechtějí nikoho naštvat“.

1.6.2017 v 21:11 | Karma článku: 27.42 | Přečteno: 1105 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Čeští vojáci v Pobaltí?...samo že ano, ruský medvěd nezná hranic!

Jen zírám, kolik se tu vyrojilo bojovníků proti naší účasti v Pobaltí. Pokud by ruský medvěd zpozoroval, že nějaká hranice se kterou sousedí je méně chráněná, učiní obrovskou nenávist proti jeho občanům a území zaberou!

21.7.2017 v 21:48 | Karma článku: 7.84 | Přečteno: 112 | Diskuse

Petr Bajnar

Příběh „neúspěšného" vysokoškoláka

Žijeme v době, kdy zejména vzdělanější části populace vládne „kult úspěchu“. Knihkupectví jsou plná knih obsahujících rady, jak dosáhnout v životě a kariéře co nejvyšší postavení.

21.7.2017 v 17:48 | Karma článku: 19.33 | Přečteno: 643 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze audioknihy „Sense and Sensibility“ od Jane Austen

Kdo by neznal rozumnou Elinor, emocionální Mariane a roztomilou Margaret, sestry Dashwoodovy? Ano, tři dcery paní Dashwoodové z románu „Sense and Sensibility“. A co si dát knihu pro změnu v angličtině v MP3 v podání rodilé mluvčí?

21.7.2017 v 17:01 | Karma článku: 6.43 | Přečteno: 98 | Diskuse

Jiří Míka

Kořeny politické korektnosti nejsou v neomarxismu?

Dlouho mi vrtalo hlavou, jak mohou "progresivní" intelektuálové volat po utlačování mužů a vyzdvihování žen. Po utlačování bílých a propagování a skoro slepé toleranci k jiným národům. Kořeny ideologie "tolerance" to vysvětlují.

21.7.2017 v 14:22 | Karma článku: 30.30 | Přečteno: 807 | Diskuse

Eva Svobodová

Manipulace: proč se vede mediální kampaň ke "kauze burkini"?

Intenzivní mediální masáž kolem malicherné záležitosti pokračuje už druhý týden. Opravdu to někoho ještě zajímá, nebo je to testovací průzkum, kam až se společnost nechá převýchovně dotlačit?

21.7.2017 v 13:50 | Karma článku: 38.00 | Přečteno: 1150 | Diskuse
Počet článků 14 Celková karma 17.04 Průměrná čtenost 729

Profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička. Od r. 2014 zastupitelka hlavního města Prahy (ANO 2011) a náměstkyně pražské primátorky pro oblast rozpočtu a financí. Autorka mnoha publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.