Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Neziskové organizace: Nezbytnost, či hladová pijavice?

3. 08. 2017 22:07:07
Na počátku tohoto týdne mě zaujal text, podle kterého se nevládní organizace Lékaři bez hranic, v mých očích velmi vážená a respektovaná, rozhodla neumožnit bezpečnostním složkám vstup na své lodě.

A to i přesto, že převážejí z nikým nespravované Libye do Itálie, tedy na území EU, ekonomické migranty. Svůj nesouhlas zdůvodnili tím, že by se ilegální imigranti, tedy osoby bez jakýchkoli dokladů totožnosti, mohli cítit kriminalizováni.

V té chvíli jsem si položila otázku, jak by reagovaly italské bezpečnostní orgány v případě, kdyby jim vstup na palubu neumožnili majitelé řádně registrované výletní plachetnice s vysvětlením, že když nemusí státní autoritě podřizovat Lékaři bez hranic, proč by takto měli činit oni? Zároveň si kladu otázku, zdali má v takovém případě ochrana teritoriálních vod Evropské unie vůbec nějaký smysl...

Tento blog ovšem není o migrantech, jak by se na první pohled mohlo zdát. Necítím se totiž být v této mimořádně komplikované otázce patřičně fundovaná. Ráda bych se s vámi ovšem podělila o svůj názor na působení neziskových organizací. Neziskovky totiž představuji fenomén, který spojuje i osobnosti natolik rozdílných náhledů na svět, jakými jsou bývalý premiér, předseda poslanecké sněmovny a prezident Václav Klaus na jedné straně a sociolog a europoslanec za ČSSD Jan Keller na straně druhé. Zatímco profesor ekonomie Václav Klaus prohlásil, že „neziskové organizace jsou často charitou pro nezaměstnané intelektuály", profesor sociologie Jan Keller v pořadu Interview ČT 24 připustil, že co se týče neziskových organizací, které v 90. letech podporoval, jejich odpůrce Václav Klaus se nemýlil úplně ve všem. „V České republice je hustota neziskovek na hektar jedna z nejvyšších v Evropě. Peníze, které tam míří, jsou obrovské, ale jejich výsledky jsou naprosto mizivé," pravil doslova ve zmiňovaném pořadu. S názory pana Kellera pak dokonce souhlasí i náš současný pan prezident Miloš Zeman, když označuje neziskové organizace za „pijavice na státním rozpočtu".

Kladu si otázku, co s tím? Začněme tedy u peněz daňových poplatníků, ze kterých jsou nevládní organizace v nemalé míře financovány. Podle veřejně dostupných zdrojů jim stát svěřil v roce 2015 z veřejných rozpočtů cca 16,5 miliard korun. Pro ilustraci, jednalo se o částku blížící se letošnímu rozpočtu ministerstva životního prostředí (16,8 mld. korun) a překračující rozpočet ministerstva pro místní rozvoj (15,8 mld. korun). Možná také není od věci připomenout, že i neziskové organizace mohou generovat zisk. Každá neziskovka totiž může vykonávat takzvanou doplňkovou činnost. Asi nemá cenu zastírat, že v případě některých neziskovek se činnost „vedlejší" stává tou hlavní a vlastní neziskovost je odsunuta na některou z mnoha vedlejších kolejí.

Současně považuji za vhodné rozptýlit představu o tom, že neziskovost se automaticky rovná charitě. Existují organizace, ve kterých si manažeři nechají za svou dobročinnou práci velmi dobře zaplatit, což je ostatně jeden z osvědčených způsobů vyváděni vytvořeného zisku. Stejně tak ovšem musím na základě vlastních zkušeností zdůraznit, že především v sociální oblasti existuje řada organizací, které odvádějí mimořádně kvalitní a záslužnou práci. Vzhledem k jejich finančnímu „ohodnocení“ pak skutečně můžeme hovořit ocharitě. Těžko tedy házet neziskovky do jednoho pytle.

Podle původní logiky věci je hlavním argumentem pro existenci neziskových organizací jev známý pod pojmem „tržní selhání“. Existují totiž oblasti, které neskýtají potřebnýekonomický stimul, na straně druhé je však působení v těchto oblastech celospolečensky prospěšné a proto by tyto aktivity měly být vítány. Způsoby financování neziskových organizací jsou v podstatě dva: charitativním způsobem jednotlivými přispěvateli, nebo prostřednictvím dotací či grantů, tedy z peněz daňových poplatníků. V případě financování z veřejných zdrojů se to neobejde bez nezbytné kontroly, která by měla potvrdit, případně vyvrátit slova prezidenta Miloše Zemana o „pijavicích na státním rozpočtu.“

I v případě neziskových organizací může platit pravidlo o cestě do pekel dlážděné vskutku šlechetnými úmysly. Proč by se měla skupina lidí balancujících na hraně chudoby snažit vyřešit svou situaci prací, když je „neziskovka“ nasytí a ubytuje. A proč se v okamžiku, kdy se z pozice sociálně potřebného dozvím, že o mě bude ve městě X postaráno lépe, než ve městě Y, neposadím například do vlaku a nevyrazím za světlejšími „neziskovými“ zítřky?

Autor: Eva Kislingerová | čtvrtek 3.8.2017 22:07 | karma článku: 43.34 | přečteno: 4004x

Další články blogera

Eva Kislingerová

Prevence „turistofobie“? Sázka na kvalitu!

Podle některých médií, včetně České televize, se Evropou šíří vlna doposud nepoznané „turistofobie“.

17.8.2017 v 21:30 | Karma článku: 11.77 | Přečteno: 582 | Diskuse

Eva Kislingerová

Zelený program v okurkové sezóně

Asi před týdnem jsem si se zájmem přečetla rozhovor pražského zastupitele a předsedy strany Zelených Matěje Stropnického, ve kterém představoval volební program své strany.

14.8.2017 v 21:06 | Karma článku: 24.14 | Přečteno: 593 | Diskuse

Eva Kislingerová

Lidovecký ping-pong, aneb k vládě vždy připraveni!

​Hlavním událostem tohoto týdne, bohužel, vévodí vražda české turistky v Egyptě. Poněkud na pozadí tak zůstalo pondělní hlasování naší vlády ve věci odložení dalších dvou vln EET neboli elektrické evidence tržeb.

27.7.2017 v 23:11 | Karma článku: 19.78 | Přečteno: 522 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Jaroslav Chudáček

Dnes bude aktivován nový protokol bitcoinu SegWit

Dnes je velmi významný den pro bitcoin, protože bude aktivován nový bitcoinový protokol Segregated Witness (SegWit), který by měl mimo jiné významně zvýšit rychlost bitcoinových transakcí.

21.8.2017 v 11:05 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 208 | Diskuse

Jaroslav Pomp

Pečou dobré chleby jen malí pekaři? Ne!

To klišé tady visí ve vzduchu pořád a media ho hloupě permanentně přikrmují: jen malí pekaři umí péci dobrý chléb. Jen malé pivovary vyrábějí dobré pivo. Jen malí cukráři, řezníci... dosaďte si sami.

21.8.2017 v 8:33 | Karma článku: 16.60 | Přečteno: 832 | Diskuse

Jan Matějů

Ekonomické závislosti 21. století: Dotace

Dotace jsou všudypřítomné: jdou z EU, z českého státního nebo jiných veřejných rozpočtů a státních fondů. Jen v ČR jimi ročně protečou stovky miliard.

21.8.2017 v 8:29 | Karma článku: 18.86 | Přečteno: 344 | Diskuse

Karel Kropš

Kanada zavádí základní příjem.

Již delší dobu se mluví o základním příjmu. Většinou si pod ním přestavujeme jednotnou sociální dávku, kterou bude pobírat každý občan státu. Kanada přišla s tříletým experimentem, který je nastaven spíše jako negativní daň.

20.8.2017 v 19:13 | Karma článku: 16.19 | Přečteno: 946 | Diskuse

Zdeněk Hřib

Liberální reforma zdravotnictví

Namísto toho, aby se dnes snažila každá politická strana vnutit svou vizi zdravotnictví všem ostatním, bychom se měli přestat navzájem šikanovat a umožnit každému svobodnou volbu rozsahu pojištění se zachováním solidarity systému.

20.8.2017 v 16:55 | Karma článku: 7.51 | Přečteno: 218 | Diskuse
Počet článků 18 Celková karma 19.86 Průměrná čtenost 897

Profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička. Od r. 2014 zastupitelka hlavního města Prahy (ANO 2011) a náměstkyně pražské primátorky pro oblast rozpočtu a financí. Autorka mnoha publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.