Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prezident Macron to za nás ale opravdu nevyřeší!

24. 08. 2017 21:03:23
Poslední týden je ve znamení mediálních prohlášení pana premiéra Bohuslava Sobotky. V jednom z nich se nechal před setkáním s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem slyšet, že co se mezd týká, doženeme Francii za 222 let.

Ačkoliv nevím, na základě jaké metodiky pan premiér a jeho ekonomičtí poradci dospěli právě k této cifře, jsem v rozpacích.

K tomu všemu jsem se prostřednictvím nového státního tajemníka pro evropské záležitosti, pana Aleše Chmelaře, dozvěděla z vysílání České televize následující: Pan premiér Sobotka v Salcburku prezidentovi Macronovi doporučí, aby země galského kohouta konala ve věci mezd českých zaměstnanců pracujících pro francouzské firmy... Jinak řečeno, prezident Macron by se měl silou a vahou svého úřadu zasadit o to, aby Češi ve službách francouzských firem působících v Česku, brali stejné platy, jako jejich kolegové ve Francii. Na logický dotaz ze strany moderátora, jak by toho měl prezident docílit v případě soukromých firem, se mu dostalo ze strany pana Chmelaře odpovědi, že na našem trhu je řada francouzských společností se státní účastí. Představuji si, jak prezident Miloš Zemana přesvědčuje na základě doporučení bulharského premiéra Bojko Borisova management polostátního podniku ČEZ, aby platil bulharským zaměstnancům stejně, jako těm českým. Neskrývám, že mi to přijde úsměvné.

Je na místě položit otázku, jak by na případný úspěch Sobotkovy mise reagovaly naše odbory? Jak by ostatní odboráři přišli k tomu, že jejich premiér hájí zájmy pouhých cca 64 000 zaměstnanců pracujících pro francouzské společnosti v Česku? Myslím, že by to nesli nejspíše velmi nelibě. Pan premiér Sobotka by se proto musel rozjet do Berlína, vždyť jenom Škoda Auto má v Česku cca 29 000 zaměstnanců a shání se po nových. Následovaly by Londýn, Soul, Tokio, Vídeň. V případě úspěchu by pak platy pracovníků ve výrobě převýšily mzdy pedagogů, lékařů, vědců pracujících pro české subjekty. Nemálo z těchto lidí by pak nejspíše zahodilo své vysokoškolské diplomy a shánělo práci ve firmách zaslíbených.

Zůstává ovšem otázkou, jak by vedle českých odborářů, na které se v zahraničních firmách nedostalo, zachovaly odbory ve Francii v Německu. Obávám se, že jakési „Odboráři všech zemí, spojte se, aby se kolegové v Česku měli stejně dobře, jako ve Francii ...“ určitě nefungovat nebude. Spíše si troufám tvrdit, že když jde o peníze, je odborář odboráři vlkem. Navíc, vzhledem k rozdílné podobě spotřebních košů, by toho český zaměstnanec při stejné mzdě pořídil podstatně více, než zaměstnanec v zemi domicilu jednotlivých firem. Nenastal by pak hromadný exodus zaměstnanců z Paříže či Mnichova do Prahy? Nebo třeba do Kvasin?

Kvasiny zmiňuji zcela záměrně. Škoda Auto tam totiž rozjela ve velkém novou výrobu osobních vozů, přičemž za tímto účelem stáhla z okolí většinu práce schopného a ochotného obyvatelstva. V důsledku toho došlo k narušení lokálního trhu práce. Menší firmy nemohou svými mzdami logicky konkurovat německému gigantu. Jako reálné vyústění se jeví na straně jedné zvýšení cenové hladiny v regionu a postupnému dorovnání mezd i v jiných odvětvích, na straně druhé krach řady menších podnikatelů a živnostníků. A vlastně proč ne! Vždyť jak pravil volební lídr ČSSD, ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek, pokud někdo není schopen podnikat tak, aby mohl platit svým zaměstnancům mzdy, jejichž alespoň minimální výši bude určovat levice s odbory, nemá stejně v podnikatelské sféře, co dělat.

Možná by stálo za to, kdybychom o ukazatelích naší ekonomiky začali přemýšlet v širším kontextu. Přes veškerý povyk je totiž tzv. spotřební koš podstatně objektivnějším ukazatelem životní úrovně obyvatelstva, než je tomu v případě mezd. Ostatně ještě před nedávnem jsme řešili aktuální problém měnových intervencí ČNB, kdy kupní síla nás všech byla z důvodu podpory exportu uměle oslabena. Spotřební koš je o kupní síle a jako potěšující se proto v tomto ohledu jeví údaje, podle kterých se v Česku těšíme z nejvyšší kupní síly za posledních deset let a přitom můžeme očekávat její další růst. Pravda, v konkurenci dvaačtyřiceti zemí jsme na šestadvacátém místě, o dvě příčky za Slovenskem... Věřme ale, že bude ještě lépe. Pomoci si však musíme sami. Představa, že to za nás učiní někdo jiný, třeba prezident Macron, je iluzorní.

Autor: Eva Kislingerová | čtvrtek 24.8.2017 21:03 | karma článku: 36.34 | přečteno: 2615x

Další články blogera

Eva Kislingerová

Z pohledu ekonoma postrádá fotbal logiku!

Jsem si jista, že v životě existují důležitější věci, než je fotbal. Přesto není sporu o tom, že minulý týden byl pro mnoho Pražanů ve znamení derby, ve kterém nakonec Slavia porazila Spartu 2:0.

21.9.2017 v 22:16 | Karma článku: 16.02 | Přečteno: 459 | Diskuse

Eva Kislingerová

Praha naruby?

Jak říká jedno z životem ověřených pravidel, cesta do pekel může být dlážděna dobrými úmysly. Na základě reálných zkušeností si pak troufám tvrdit, že v případě pražské dopravy to platí dvojnásob.

14.9.2017 v 20:56 | Karma článku: 18.46 | Přečteno: 595 | Diskuse

Eva Kislingerová

Vypukl boj o 450 000 voličských hlasů

Vedle události, která se do našich dějin možná zapíše jako „vydávací proces“, nese se tento týden ve znamení razantních debat ohledně plošného navyšování mezd státních zaměstnanců.

7.9.2017 v 21:50 | Karma článku: 22.32 | Přečteno: 584 | Diskuse

Eva Kislingerová

Památkářské peklo

Nedávno jsem zaslechla docela vtipnou poznámku o tom, že s památkáři je to jako s bývalým britským impériem, nad kterým v dávných dobách nezapadlo​ slunce.

31.8.2017 v 22:19 | Karma článku: 23.82 | Přečteno: 720 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Tomáš Flaška

Rozpočet na rok 2018 je zase jen blamáž

Je to marný, je to marný, je to marný. Tak by se dalo asi označit vytvoření rozpočtu na rok 2018. Jednou si natlučeme ústa. Ale to už dnešní agrobaroni a oranžoví slibovači budou dávno od válu.

26.9.2017 v 11:38 | Karma článku: 26.22 | Přečteno: 526 | Diskuse

Mikulas Splitek

O strachu při investování

„Když koupím nějakou akcii, popadne mě takový strach,“ svěřil se mi kamarád. A pokračoval: „A pokud padá, začnu se bát ještě víc. Snad proto prodávám v ten nejméně vhodný okamžik. Myslíš, že si ztráty způsobuju vlastním strachem?"

26.9.2017 v 10:20 | Karma článku: 5.39 | Přečteno: 187 | Diskuse

Josef Barta

Co ještě patří Čechům, kteří v ČR žijí?

Chlubit se cizím peřím jde hlavně našim politikům a vládě. Hrdě prohlašují „naše“ firmy, banky, sportovci atd. Kde je ale pravda? České peníze inkasují banky patřící zahraničnímu kapitálu, firmy patří zahraničním vlastníkům.

25.9.2017 v 14:30 | Karma článku: 37.87 | Přečteno: 1850 | Diskuse

Zdeněk Trinkewitz

Naše vládnoucí banda vede Česko do pekla řeckého bankrotu

Vládnoucí Sobotkova koalice „Bratrstva kočičí pracky“ v posledních křečích předvolebního boje jde řeckou cestou a rozhazuje peníze z prošustrované státní kasy.

23.9.2017 v 13:47 | Karma článku: 30.12 | Přečteno: 1467 | Diskuse

Jan Lunga

Mzdy v EU – jak je možné manipulovat s lidských myšlením v otázkách mezd

Je až k pláči, jak jsou lidé dopleteni v tom, jak se jim žije a jak se žije jinde a to na základě ukazatele průměrných příjmů.

22.9.2017 v 22:54 | Karma článku: 31.61 | Přečteno: 4937 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 23.44 Průměrná čtenost 932

Profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička. Od r. 2014 zastupitelka hlavního města Prahy (ANO 2011) a náměstkyně pražské primátorky pro oblast rozpočtu a financí. Autorka mnoha publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.