Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vypukl boj o 450 000 voličských hlasů

7. 09. 2017 21:50:32
Vedle události, která se do našich dějin možná zapíše jako „vydávací proces“, nese se tento týden ve znamení razantních debat ohledně plošného navyšování mezd státních zaměstnanců.

Zatímco platy učitelů by měly narůst o celých 15 %, všichni ostatní zaměstnanci státu by si měli polepšit o 10 %.

Stávající situaci v pondělí poměrně trefně okomentoval jeden z moderátorů České televize. Vzhledem k tomu, že se nacházíme několik týdnů před parlamentními volbami, je boj o mzdy státních zaměstnanců zároveň bojem o 450 000 voličských hlasů. Nelze se tedy divit tomu, že se argumentaci ministra financí Ivana Pilného, podle kterého se navýšení mezd v požadovaném rozsahu rovná zvýšení deficitu státních financí o dalších 13 miliard korun, nedostává patřičné pozornosti.

Několikrát jsem byla konfrontována s názorem, že žádná vláda by neměla v posledním půlroce svého fungování podnikat ekonomické kroky zavazující vlády příští. Myšlenka je to dobrá, leč podobná vize je příliš vzdálena realitě. Nejinak je tomu i letos, byť se stávající kabinet složený z ČSSD, ANO a KDÚ ‐ ČSL nachází, ve srovnání s posledními dvaceti lety, v dosti odlišené situaci. Poprvé, tuším od roku 1996, se totiž těší těsně před volbami z jednoznačně největší podpory strana vládní koalice. A jak je, nejen v české politice, všeobecně známo, jednou věcí jsou předvolební rétorická cvičení a dštění síry, druhou pak samotná povolební vyjednávání. Proto nelze vyloučit, že na začátku listopadu bude na pořadu dne jednání na platformě dnešní rozhádané koalice. Tato by pak v případě úspěchu jednání musela nést v dobách svého dalšího vládnutí břímě svého rozhodnutí v podobě oněch 13 miliard. Představa pana premiéra Sobotky, že již tak s rozpočtem nespokojení ministři ušetří na navýšené mzdy v rámci svých resortů, se mi totiž nejeví jako příliš reálná.

Z mého pohledu je na tom v souvislosti s plošným zvyšováním mezd a souvisejícím bojem o podobu státního rozpočtu nejhůře hnutí ANO. Lidovcům totiž stačí, vzhledem k 99,9 % koaličnímu potenciálu, ke vstupu do vlády překonání hranice 5 %. Sociální demokraté se pak nemusí příliš bát toho, že by v rámci přehnaně agresivního boje o zaměstnanecké mzdy přišli o živnostníky a podnikatele. Domnívám se totiž, že vzhledem k výrokům čelních sociálních demokratů (pana Mládka, pana Štěcha či pana Zaorálka) o parazitech, či parazitujících podnikatelích neschopných garantovat zaměstnancům opakovaně se zvyšující minimální mzdu, o tuto voličkou skupinu už nejspíše stejně přišli. Hnutí ANO pak musí najít přijatelnou rovnováhu mezi podnikateli, živnostníky a zaměstnanci.

Boj o zvyšování mezd státních zaměstnanců pak ovšem představuje past na pravicovou opozici. Tato by asi měla zplna hrdla křičet cosi o projídání výsledků ekonomického růstu. Volební stratégové ODS a TOP 09 si však nejspíše velmi dobře uvědomují, že jedna věc je tepat ze všech sil do znění služebního zákona v roce 2013, druhá pak bojovat proti zvýšení mezd úředníků, hasičů, policistů a učitelů pár týdnů před volbami. Možná by šlo kritizovat plošnost, přičemž tento argument by nepostrádal nemalou dávku racionality. Demokracie je ovšem o tom, že hlasy dvou úředníků mají ve volbách pořád větší hodnotu, než jeden hlas držitele ceny Zlatý Ámos pro nejlepšího učitele České republiky.

Zastánci plošného zvyšování mezd logicky tvrdí, že pokud bohatne stát, měl by to na své životní úrovni pocítit i občan, v tomto případě pak občan - státní zaměstnanec. Ekonomika je ale o cyklech. Tedy o tom, že po časech bohatých přichází ty méně bohaté. A rovněž, jak jsme se mohli přesvědčit v posledních deseti letech, v dobách globálních ekonomických krizí, časy chudé. Přestože disponuji jistou dávkou fantazie, nedovedu si v takovém případě představit politika, který předstoupí v době krize před potenciální voliče s tím, že by jejich mzda měla být přímo úměrná aktuálnímu neradostnému ekonomickému stavu země. Jak se říká, zatímco má úspěch mnoho bratrů a sester, neúspěch zůstává sirotkem.

Autor: Eva Kislingerová | čtvrtek 7.9.2017 21:50 | karma článku: 22.32 | přečteno: 584x

Další články blogera

Eva Kislingerová

Z pohledu ekonoma postrádá fotbal logiku!

Jsem si jista, že v životě existují důležitější věci, než je fotbal. Přesto není sporu o tom, že minulý týden byl pro mnoho Pražanů ve znamení derby, ve kterém nakonec Slavia porazila Spartu 2:0.

21.9.2017 v 22:16 | Karma článku: 16.02 | Přečteno: 459 | Diskuse

Eva Kislingerová

Praha naruby?

Jak říká jedno z životem ověřených pravidel, cesta do pekel může být dlážděna dobrými úmysly. Na základě reálných zkušeností si pak troufám tvrdit, že v případě pražské dopravy to platí dvojnásob.

14.9.2017 v 20:56 | Karma článku: 18.46 | Přečteno: 595 | Diskuse

Eva Kislingerová

Památkářské peklo

Nedávno jsem zaslechla docela vtipnou poznámku o tom, že s památkáři je to jako s bývalým britským impériem, nad kterým v dávných dobách nezapadlo​ slunce.

31.8.2017 v 22:19 | Karma článku: 23.82 | Přečteno: 720 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Tomáš Flaška

Rozpočet na rok 2018 je zase jen blamáž

Je to marný, je to marný, je to marný. Tak by se dalo asi označit vytvoření rozpočtu na rok 2018. Jednou si natlučeme ústa. Ale to už dnešní agrobaroni a oranžoví slibovači budou dávno od válu.

26.9.2017 v 11:38 | Karma článku: 26.22 | Přečteno: 526 | Diskuse

Mikulas Splitek

O strachu při investování

„Když koupím nějakou akcii, popadne mě takový strach,“ svěřil se mi kamarád. A pokračoval: „A pokud padá, začnu se bát ještě víc. Snad proto prodávám v ten nejméně vhodný okamžik. Myslíš, že si ztráty způsobuju vlastním strachem?"

26.9.2017 v 10:20 | Karma článku: 5.39 | Přečteno: 187 | Diskuse

Josef Barta

Co ještě patří Čechům, kteří v ČR žijí?

Chlubit se cizím peřím jde hlavně našim politikům a vládě. Hrdě prohlašují „naše“ firmy, banky, sportovci atd. Kde je ale pravda? České peníze inkasují banky patřící zahraničnímu kapitálu, firmy patří zahraničním vlastníkům.

25.9.2017 v 14:30 | Karma článku: 37.87 | Přečteno: 1850 | Diskuse

Zdeněk Trinkewitz

Naše vládnoucí banda vede Česko do pekla řeckého bankrotu

Vládnoucí Sobotkova koalice „Bratrstva kočičí pracky“ v posledních křečích předvolebního boje jde řeckou cestou a rozhazuje peníze z prošustrované státní kasy.

23.9.2017 v 13:47 | Karma článku: 30.12 | Přečteno: 1467 | Diskuse

Jan Lunga

Mzdy v EU – jak je možné manipulovat s lidských myšlením v otázkách mezd

Je až k pláči, jak jsou lidé dopleteni v tom, jak se jim žije a jak se žije jinde a to na základě ukazatele průměrných příjmů.

22.9.2017 v 22:54 | Karma článku: 31.61 | Přečteno: 4937 | Diskuse
Počet článků 23 Celková karma 23.44 Průměrná čtenost 932

Profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička. Od r. 2014 zastupitelka hlavního města Prahy (ANO 2011) a náměstkyně pražské primátorky pro oblast rozpočtu a financí. Autorka mnoha publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.