Proč občas nerozumím Bruselu
Pouze 18 % dotázaných respondentů vnímá kladně Evropský parlament. A nevalných 56 % účastníků studie z řad našich krajanů se vyjádřilo ve smyslu, že mají z členství Česka v EU prospěch.
Čím to? Možná funguje teorie, podle které jsou lidé paradoxně nejméně spokojení v časech, kdy se jim daří nadmíru dobře. Přesně z těchto časů se totiž, alespoň z ekonomického hlediska, právě těšíme. A nemá cenu zastírat, že naše členství v Evropské unii má na aktuální mimořádně dobré kondici našeho hospodářství významný podíl.
Možná našim euroskeptikům vadí snaha vylíčit Evropskou unii jako homogenní celek garantující naši světlou budoucnost. Přitom je EU hodně zeširoka rozkročená. Na jedné straně je konzervativní, možná až nacionalistické Maďarsko a Polsko, poté spíše středové Česko, Německo, Rakousko, Slovensko. Nechybí nám ani radikálně levicové Řecko. Navíc každá z účastnických zemí preferuje před všeobecným evropským blahem vlastní bezpečnostní i ekonomické zájmy. Stačí se podívat na rusko-německý Nord Stream 2. Polsko a Slovensko hovoří v souvislosti s plynovodem o miliardových ztrátách a ohrožení východních států EU. Dánsko chce pro jistotu plynovod ve svých vodách blokovat. Naopak Česko s Rakouskem nemají s Nord Streamem 2, vzhledem ke kapacitám svých rafinérií, žádný velký problém. Německo, jinak hnací motor EU, se těší z toho, že mu spolupráce s ekonomicky sankcionovaným Ruskem zajistí zdvojnásobení současné přepravní cesty pod Baltským mořem a názory unijních spojenců jsou Berlínu, v tomto případě, lidově řečeno ukradené.
Stejně tak chápu hlasy, podle kterých by i přes politické a ekonomické zájmy jednotlivých členských zemí EU měly existovat jasné a nepřekročitelné hodnoty. Proto by například na půdě Evropského parlamentu neměla z pozice hosta vystupovat palestinská teroristka Lejla Chálidová tak, jako se tomu stalo loni v listopadu. Ikona teroristů, kterou „proslavily“ především únosy letadel, dorazila na půdu Europarlamentu na pozvání španělských komunistů, irská europoslankyně Martina Andersonová poslala prostřednictvím sociální sítě Twitter do světa společné selfie. Alespoň, že, jak jsem se dozvěděla prostřednictvím českého europoslance Tomáše Zdechovského, Evropský parlament z peněz daňových poplatníků vystoupení usvědčené teroristky nefinancoval. O to více kvituji konání pana Zdechovského, který vznesl proti účasti a vystoupení Lajly Chálidové oficiální protest. Tento nejspíše přiměl předsedu Evropského parlamentu pana Antonia Tajaniho k reakci ve smyslu, že teroristé by neměli být zváni na půdu Evropského parlamentu, a pokud se by se tak náhodou přeci jen stalo, měl by jim být odepřen přístup. Mám radost. Mimochodem, zajímala jsem se o reakci nejvýše postaveného českého europoslance, místopředsedy Evropského parlamentu, Pavla Teličky. Dne 3. listopadu, kdy vystoupení teroristky komentoval pro ČT, konstatoval pan Telička na svém facebookovém profilu, že v Sillicon Valley je odlišné prostředí…
Chápu, že vzhledem k více než 510 miliónům obyvatel Evropské unie, nelze vyhovět všem. Nicméně po přečtení zprávy informující o tom, že se předseda Evropské komise Jean Claude Juncker chystá zahájit 4. května v Trevíru výstavu na počest výročí 200 let od narození Karla Marxe, jsem, velmi diplomatiky řečeno, hodně rozpačitá. Pevně věřím, že nejsem součástí politicko-ekonomického uskupení, jehož podstatná část obyvatel by se snad ztotožňovala s Marxovými idejemi, které rozvinul do obludné dokonalosti ruský bolševik Uljanov. Myslím, že si dokonce nechal říkat Lenin. Karel Marx, celoživotně podporovaný továrnickým synkem Engelsem, je navíc autorem Komunistického manifestu, ve kterém se praví: „Dějiny všech dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů.“ Už jsem to zažila a zažít nechci.
Možná se pletu a pan Juncker využije svého proslovu a odhalení čínské sochy Karla Marxe k tomu, aby nám připomenul, že se jeho životním dílem Kapitál zaštiťovali snad všichni komunističtí diktátoři. Pak třeba dodá, že Marxovo „učení“ je o desítkách miliónů lidských obětí a likvidaci ekonomiky tak, jak ji chápeme dnes. Možná to zní naivně, ale jsem celoživotní optimistka, která občas euroskeptiky chápe.
Eva Kislingerová
Se zataženou ruční brzdou zázraky neuděláte
Kterákoliv rozsáhlejší analýza české ekonomiky sepsaná v posledních desetiletích obsahuje pasáž nadepsanou nějak jako „limity rigidního trhu práce“. Nejen mezititulek, ale i obsah se až děsivě opakují.
Eva Kislingerová
Kam a jak mizí české miliardy
Veřejnost to vždycky spolehlivě rozruší, když se někde ve sdělovacích prostředcích objeví věta, že z republiky odešly do zahraničí stovky miliard korun. Obvykle s douškou „mateřským firmám“ a ze „zisků podniků“.
Eva Kislingerová
Budeme válčit se Slovenskem?
Z vyjádření některých politiků může nezúčastněný pozorovat nabýt dojmu, že diplomatické vztahy se Slovenskem jsou na bodu mrazu. Z médií to vypadá, že válka začíná a u Hodonína bude tanková bitva.
Eva Kislingerová
Je libo 1138 litrů benzínu?
Poslední roky jsou těžké a mnoha lidem se snižuje jejich životní úroveň. Tak to je, nelze to popřít. Je to znervózňující a výsledkem je, že i někteří nesporně gramotní lidé začínají trochu podléhat představě, že dříve bylo lépe.
Eva Kislingerová
Čínské potíže varují Evropu
Každý, kdo alespoň trochu sleduje světovou ekonomiku, tak velmi dobře ví, že problémy s lodní dopravou v Rudém moři nebo ruský vývoz/nevývoz ropy či plynu blednou před každým zakuckáním Číny.
Eva Kislingerová
Nelžeme si. Koruna není „výkonná“
Nemám chuť vstupovat do diskuse na téma "koruna versus euro". Jsem mírným příznivcem společné měny, nicméně stav naší ekonomiky je nyní stejně takový, že další dva roky nemá o zahájení procesu přijetí eura smysl mluvit.
Eva Kislingerová
Nebude to skvělý rok. Ale nebude ani špatný…
Jako u všech předpovědí a prognóz u tohoto textu platí: Je postavený na předpokladu, že nenastane žádná událost, která by se vymykala normálu a standardním situacím. Nepočítá s mimořádnostmi, ale s tím, co předpovídat lze.
Eva Kislingerová
Rozhodla Bankovní rada správně?
Nebudu zakrývat, že z předvánočního rozhodnutí Bankovní rady ČNB jsem trochu v rozpacích. Snížení klíčové sazby o pětadvacet bazických bodů (ze 7 na 6,75 procenta) je určitý signál. Nemohu se zbavit dojmu, že trochu předčasný.
Eva Kislingerová
Slovensko divně tančí ke konsolidačnímu balíčku
Vítězství koalice socialistických a národních stran na Slovensku bylo některými českými komentátory vítáno jako doklad triumfálního vzestupu ekonomického uvažování diametrálně odlišného od aktuální české praxe.
Eva Kislingerová
Jak je to vlastně s Pafkem a děvčaty na medicíně
Nejsem tisková mluvčí profesora Pafka a necítím se kompetentní vykládat jeho slova. Pokud bude mít potřebu, udělá to sám. Ale přece jen nabídnu jisté socio-ekonomické vysvětlení, jak je to s tím počtem studentek a prestiží.
Eva Kislingerová
Kdo (ne)chce zahanbit nutellu?
Nutellové video předsedy vlády vyvolalo řadu otázek. Ta nejzákladnější: Nebylo natočené před rokem a omylem vydané až nyní? Ale vážně. Nechci se zabývat politickými okolnostmi, ale podstatnějšími ekonomickými souvislostmi.
Eva Kislingerová
V pasti drahých energií?
Zjevně nás čekají další měsíce nervózního očekávání, co vlastně udělají ceny energií od příštího roku. Politici vládní koalice a část ekonomů hovoří o jednotkách nebo maximálně o nízkých desítkách procent růstu ceny.
Eva Kislingerová
Robert Fico: Požehnání pro českou ekonomiku
Reakce na vítězství Roberta Fica ve slovenských volbách i reakce na fakt, že se stal premiérem vlády a pravděpodobně hladce získá důvěru parlamentu, mohou být v Čechách rozličné. Ekonomicky je to ale výborná zpráva.
Eva Kislingerová
Opravdu potřebujeme kvůli pracovnímu trhu migraci?
Ta teze patří v českém prostředí k oblíbeným mantrám. Vzhledem k demografickému vývoji potřebuje ekonomika nutně výraznou migraci, aby bylo i nadále k dispozici dostatečné množství pracovních sil. Bez toho nastane kolaps.
Eva Kislingerová
Kdo má za inflaci hlavu na špalku?
Slyšíme teď hodně o tom, jak je skvělé, že inflace klesla na 6.9 procenta meziročně. Samozřejmě je dobře, že už není přes 18 procent. Nicméně omlouvám se, radovat se ze 6,9 procenta nemohu. Radovat se budu, až klesne na procento.
Eva Kislingerová
Čínský přízrak padlých developerů a bankovního socialismu
Když je nad lesem kouř, dost pravděpodobně tam hoří. Nemusíme ty plameny hned vidět, abychom usoudili, že by se hodili hasiči. Pokud jsou v bankrotové situaci dva z největších čínských developerů, tak to znamená potíže.
Eva Kislingerová
Problémy reálkapitalokomunismu
Čínský komunismus s kapitalistickou tváří má stále větší problémy. Kromě fanoušků pražské Slavie by nám to mohlo být i jednu, řekl by si mnohý. Ale nemohlo. Stále hlasitější kuckání Číny může snadno skončit velkou krizí.
Eva Kislingerová
Co to děláte s tou korunou?
Na měnové experimenty skutečně není ta správná chvíle. Snažím se usilovně pochopit, co sleduje Bankovní rada ČNB tím, že zároveň ponechala sazbu na sedmi procentech a ukončila intervence na podporu koruny.
Eva Kislingerová
Zkrocení zlé inflace (?)
Červnovou inflaci oznámí ČSÚ ve čtvrtek, ale dopustím se vlastního odhadu: Bude v rozmezí 9,8 - 9,6 procenta meziročně. Kéž by těch 9,6 procenta. A případně zaplať Pán Bůh i za 9,8.
Eva Kislingerová
Pravda Sergeje Lavrova
Ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov nedávno prohlásil, že válka na Ukrajině bude znamenat „smrt západního globalismu“. Jakkoliv se Lavrov v poslední době (podle mého) často mýlí, v této věci má pravdu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 101
- Celková karma 32,04
- Průměrná čtenost 1390x