Tak si tu bídu alespoň pochvalme
Výzkumníci z České spořitelny nedávno vydali zprávu, podle které bylo a je s růstovou dynamikou domácí ekonomiky v době odeznívající koronavirové krize něco v nepořádku. Rosteme totiž o dost pomaleji, než bychom měli.
K podobným (zatím velmi předběžným) závěrům dospěl i tým Katedry aplikované ekonomie a ekonomiky Ekonomické fakulty Jihočeské university v Českých Budějovicích. Naše závěry budou publikovány až v dalších měsících, komplexní zprávu o krizi 2020-2021 dokončíme nejdříve za rok a půl. Navíc bude nutné analyzovat a odclonit dopady války na Ukrajině a embarga proti ruské a bělosruské ekonomice. Ale co je varují a už nyní vidíme naprosto zřetelně: V tomto dílčím segmentu problematiky se projevují dopady nerovnováh z období před krizí.
Jinak řečeno: Propad ekonomiky nám na hlavu nespadl jenom a pouze vinou koronaviru a protiepidemických opatření. Tento mimořádný externí vliv zamaskoval skutečnost, že zhruba ve stejném období by se české hospodářství dostalo do problémů v každém případě. Tedy i tehdy, pokud by vůbec žádný virus neřádil.
To jsou samozřejmě silná slova, která vyžadují také nějaké ty důkazy.
Tabulka pochází ze studie, kterou náš tým z Jihočeské university v blízké době zveřejní v odborném tisku. Čím, ale ukazuje na problémy české ekonomiky v období před koronavirovou krizí?
Je toho více, ale zvláštní pozornost si zaslouží ukazatel ICOR v posledním řádku. Není zde prostor pro jeho detailnější vysvětlování, nicméně je to metoda měření efektivity uskutečněných investic v jejich dopadu na tvorbu hrubého domácího produktu. Čím je číslo bližší nule, tím efektivnější investice je. Doslovně lze při nemalém (ale přijatelném) zjednodušení říct, že třeba u hodnoty 4,2 byly vynaloženy více než čtyři koruny k tomu, aby se HDP zvýšil o jednu korunu (záporná hodnota však není znakem mimořádné efektivity, ale toho, že přes uskutečněné investice došlo k poklesu HDP).
ICOR je (popravdě) ukazatel problematický, lidově bychom řekli „poněkud humpolácký“, je třeba ho číst v mezinárodních souvislostech a v časové řadě. Problém u nás historicky byl a stále je, že prostředky vložené do investic mají nízkou návratnost, protože produkují relativně málo nové přidané hodnoty. Je třeba věc srovnat se zahraničím. Určitou „bídu“ české ekonomiky ukáže skutečnost, že v řadě zemí je ICOR blízký hodnotě 1 nebo dokonce nižší.
Přitom podíl investic na tvorbě HDP je u nás naopak vysoký (pátý řádek tabulky). Jinými slovy: Investujeme hodně, ale s malým dopadem na HDP. To je dáno poměrně významným podílem infrastrukturálních investic a především pak strukturou hospodářství s vysokým podílem průmyslu. Vliv má i umístění domácích producentů v dodavatelských vztazích. Jako předfinální dodavatelé nesou české podniky značná rizika (firmy jsou zranitelné změnami v globálních vztazích), zároveň ale z celkové přidané hodnoty finálního produktu čerpají pouze malý díl.
Velmi varující je, že jak vidíme v tabulce, tak za poslední roky se ukazatel ICOR v podstatě příliš nezměnil. I proto je hodnota za rok 2020 tak mimořádně špatná.
Tato zjištění nejsou žádná revoluce v pohledu na strukturální problémy české ekonomiky. Jiným způsobem potvrzují podezření z dřívějška. A opravňují k tvrzení, že již před příchodem viru směřovalo naše hospodářství k problémům. Nebyli jsme připraveni na řadu změn, které se již odehrávaly. A proto je zotavování české ekonomiky po koronaviru také o poznání složitější, než v řadě jiných zemí.
Samozřejmě by bylo pro výše načrtnuté tvrzení o předkovidovém směřování české ekonomiky do potíží nutné sebrat větší množství důkazního materiálu, než vývoj dvou ukazatelů. Ale strukturální problém berme za prokázaný. O něm totiž čísla hovoří skutečně jednoznačně.
Otázka zní, zda se s tím dá v rámci rozhodovacích procesů reálně něco dělat.
V krátkodobém horizontu typu rok či dva nikoliv. Struktura národního hospodářství je složitý mechanismus, který má charakteristiku tankeru – na „povely“ jako otočení kormidla a úpravu rychlosti reaguje mírně řečeno zvolna.
V dlouhodobém horizontu jsou vyhlídky trochu lepší. Jenže změny nejsou zadarmo. Znamenalo by to změnu odpisové politiky. Tedy zrychlení odpisů především těch investic, které jsou spojeny s poskytováním moderních služeb (datových, informačních), s výpočetní technikou obecně, s robotizací a automatizací a tak dále. To stejné platí o odpisování investic do vědy a výzkumu, ve kterém je třeba zavést robustnější systém. Jenže zrychlení odpisů znamená snížení daňové povinnosti těch, kteří investují, tedy také nižší příjmy z korporátní daně.
Nic lepšího však na stole není. Snižování daňové sazby jako takové není samo o sobě řešení, může se bez dalších změn a vyvážení s odpisovou politikou snadno přelít do zesílení odlivu kapitálu. Snižování ceny práce (jakkoliv ta je v našich podmínkách značná) je dokonce ve vztahu ke struktuře kontraproduktivní. Vymýšlení nových daňových „hi-tech“ výjimek a dotačních programů se historicky ukázalo jako málo efektivní (to raději vytvořme lepší podporu rizikovému kapitálu a podporu start-up projektů).
Samozřejmě je teď zrovna dost špatná doba. Asi nás čeká tlak na zvýšení výdajů na obranu, veřejné finance nejsou v dobré kondici a tak dále. Ale když nevytvoříme prostor pro strukturální změny, tak si o nějakém dohánění životní úrovně nejvyspělejších zemí můžeme nechat jenom zdát.
Dostaneme se do bludného kruhu, ve kterém „to nebude špatné“, ale proti nejlepším „to bude bída“. A my si tu bídu v dobrých letech ještě pochválíme jako úspěch.
Eva Kislingerová
Porodnost důchody nezachrání
Některé politické strany se v otázce řešení důchodového problému uchýlily k nové formě konejšení veřejnosti. Místo reforem, nesporně bolestivých a nepříjemných, přicházejí se „zvýšením porodnosti“.
Eva Kislingerová
Se zataženou ruční brzdou zázraky neuděláte
Kterákoliv rozsáhlejší analýza české ekonomiky sepsaná v posledních desetiletích obsahuje pasáž nadepsanou nějak jako „limity rigidního trhu práce“. Nejen mezititulek, ale i obsah se až děsivě opakují.
Eva Kislingerová
Kam a jak mizí české miliardy
Veřejnost to vždycky spolehlivě rozruší, když se někde ve sdělovacích prostředcích objeví věta, že z republiky odešly do zahraničí stovky miliard korun. Obvykle s douškou „mateřským firmám“ a ze „zisků podniků“.
Eva Kislingerová
Budeme válčit se Slovenskem?
Z vyjádření některých politiků může nezúčastněný pozorovat nabýt dojmu, že diplomatické vztahy se Slovenskem jsou na bodu mrazu. Z médií to vypadá, že válka začíná a u Hodonína bude tanková bitva.
Eva Kislingerová
Je libo 1138 litrů benzínu?
Poslední roky jsou těžké a mnoha lidem se snižuje jejich životní úroveň. Tak to je, nelze to popřít. Je to znervózňující a výsledkem je, že i někteří nesporně gramotní lidé začínají trochu podléhat představě, že dříve bylo lépe.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
První létající divize. Armáda investuje miliardy, chce masy dronů do tří let
Válka na Ukrajině je bitvou technologií a především pak bezpilotních prostředků. To si uvědomuje i...
KLDR hodnotila přesnost střel odpalem do moře. Kim posílí jaderný program
Severní Korea provedla zkoušku odpalu taktické balistické střely do Japonského moře. Severokorejský...
Epidemioložka SZÚ varuje, že legionella může být ve vířivkách i osvěžovačích
Rozstřel Je černý kašel na ústupu nebo stále ještě představuje hrozbu? A kde se můžeme nakazit záškrtem nebo...
Velká záhada rozluštěna. Bloky na stavbu pyramid přinesl do pouště Nil
Premium Vědci možná vyřešili záhadu táhnoucí se celá tisíciletí: jak staří Egypťané dotáhli obrovské...
- Počet článků 103
- Celková karma 28,54
- Průměrná čtenost 1363x