Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Naše cesta nevede do ráje, ale do očistce

Končící guvernér České národní banky Jiří Rusnok si zaspekuloval a řekl, že nebýt současné vlny zvyšování sazeb, byla by inflace ne 14,2 procenta, ale 25 procent a koruna by oslabila někam ke 30 za euro.

Nelze to vyloučit. Nelze to ani potvrdit.

Uskutečnit výpočty, které by definovaly podíl vysokých sazeb na krocení inflace, je skoro nemožné. Přesněji řečeno – k nějakým racionálně obhajitelným výsledkům bychom dospěli v době, kdy už bude situace naprosto jiná a budou nás trápit odlišné problémy.

Abychom si věc shrnuli v nějaké zjednodušené teoretické rovině. Kvantitativní teorie peněz nám říká, že pokud roste množství peněz v ekonomice rychleji než produkt (objem zboží a služeb), pak nastane růst cenové hladiny, který trvá do té doby, než se poměr peníze x zboží (a čerpané služby) dostane do „původní“ rovnováhy. Ta je sice vyjádřena „vyššími číselnými hodnotami“, ale to na věci nic nemění.

Dá se to říct i jinak: Tištěním peněz se nezvýší (a ani neudrží) životní úroveň obyvatelstva. Ale to už víme dlouho, minimálně stejně dlouho, jak dlouho máme kvantitativní teorii peněz. V praktické rovině to známe z francouzské inflace Johna Lowa (po roce 1720) i z bídných let asignátů let 1790-1797, které dovedly stejnou zemi k neuvěřitelné hyperinflaci. Skvěle faktograficky problém popsal Andrew Dickson White ve své práci Inflace papírových peněz ve Francii. Tuto studii lze najít volně na internetu a vřele ji doporučuji. Kdo by toužil po literárnějším zpracování tématu, může sáhnout po Černém obelisku Ericha Maria Remarqua a uvidí to stejné, jen v kulisách začátku 20. let minulého století v Německu.

V teoretické rovině definovali vztah mezi množstvím peněz a cenami již John Locke (17. století) a David Hume (18. století), po nich prohloubila úvahy o těchto vztazích řada ekonomů od Davida Ricarda až po Miltona Priedmana.

A teď jednoduchá otázka. Co jsme dělali v době kovidu?

Tiskli jsme peníze, proti kterým nevznikal produkt a nebyly vytvořeny služby. O nic jiného nešlo. Já nyní neřeším, zda se na krizi dalo reagovat lépe nebo ne. Říkám fakt. Těch peněz bylo za nedlouhou dobu necelých tří let (včetně letoška) za jeden bilion korun. To je skoro dvacet procent národního produktu země. Díky tomu se podařilo udržet zaměstnanost, udržet existenci a provoz drtivé většiny výrobních podniků a umožnilo to přežít i výrazné většině podniků poskytujících služby. Reálné mzdy neklesly, i když z objektivních důvodů byl pokles produktivity práce značný. Čili se udržela životní úroveň.

Ty uvozovky nejsou náhodné. Naopak je chápejme jako velmi tlusté a výrazné, nepřehlédnutelné.

Dubnová inflace udržela prudké růstové tempo. Zatím je vývoj spotřebitelských cen skutečně tragický.

Protože ono „udržení“ životní úrovně bylo půjčkou na oplátku. Odložením problému. A ten problém bobtná nyní, navíc ještě umocněn energetickou krizí způsobenou z menší části poněkud splašeným a příliš rychlým přechodem na obnovitelné zdroje, z větší pak hlubokou energetickou krizí spojenou s obrovským strategickým energetickým problémem vyvolaným ruským útokem na Ukrajinu.

Ale to jsou již jenom přídavky k původní potíži. Dva roky (2020 a 2021) extrémního žití na dluh by inflaci generovaly v každém případě. Naprosto stejně, jako v oněch situacích, které byly zmíněny výše. Protože tištění peněz v České republice (které navíc v menší míře dál pokračuje, protože setrvačnost je mocná i ve financích) se od tištění asignátů ve Francouzské republice 1790-1797 svým principem vůbec neliší.

Úvahy pana končícího guvernéra o tom, kolik by byla inflace, kdyby nešlápnul na brzdu a nezvýšil základní sazbu národní banky z praktické nuly na 5,75 procenta jsou z tohoto pohledu vlastně irelevantní. Důležité totiž ve skutečnosti nejsou nynější důsledky, ale uvědomění si minulých příčin.

A hlavní příčinu současné inflace nesvádějme na externí energetické a válečné vlivy. Ty již jen dotváření to, co bylo započato dříve. Hlavní příčina tkvěla a tkví v nezřízené a z hlediska produktu nepodložené emisi peněz.

Když známe příčinu, je vidět i na cestu ven. A tato cesta přímo do ráje nevede, protože nemůže. Vede maprosto nutně nejprve do očistce.

V ekonomice neexistuje perpetuum mobile, stejně jako není možné v našem materiálním světě. Je jedno, zda porušuje první a druhý termodynamický zákon nebo kvantitativní teorii peněz. Ale ještě jednou a jasně: Pokud se nevyrábí a neprodávají se služby (což obojí bylo v letech 2020 a 2021 realitou), nelze tuto „nevyrobenou“ životní úroveň zachovat tiskem peněz. Cenou za to, že jsme se o to v oněch letech pokusili, je nynější inflace. Tak to je, tak to v historii bylo a tak to i jednou provždy bude.

Protože to, co se z důvodů působení ekonomických zákonů mělo stát předloni a vloni, to se (třeba rozloženo v čase a trochu jinak) děje nyní.

Má to ještě jednu konsekvenci, na kterou pouze upozorním, neboť její analýza by zabrala hodně místa. Během pandemie docházelo prostřednictvím podpůrných programů k redistribuci užitku z dluhu (prospěch z vytvářeného dluhu byl distribuován jednotlivým občanským a podnikatelským skupinám v různé míře). Inflace povede k redistribuci bohatství. To je její přirozená vlastnost. Už jen kvůli skutečnosti, že odlišně dopadá na příjmy a odlišně na různá aktiva (majetek). O to tady nyní kráčí a tak je nutné číst některé kroky současné vlády.

Tedy si nalijme čistého vína. Inflace bude „ukusovat“ z koláče tak dlouho, dokud se onen bilion korun „nedorovná“ s existujícím produktem. Je mi líto, ale tak to je. Nevyřeší to žádné snížení daně, nevyřeší to žádný podobný krok, ani kouzelník Merlin by s tím nic neudělal. Ten proces přináší mnohá rizika (krachy podniků, růst nezaměstnanosti, pokles reálných mezd a další), ze kterých jsme se „vykoupili“ v oněch letech 2020 a 2021 vytištěním bilionu korun. Nicméně proběhnout nutně musí a žádný politik ani žádný ekonom mu nedokáže zabránit.

Jediné, co se dělat dá, je redistribuovat pokles životní úrovně uvnitř společnosti. Tedy zabránit distribuci další chudoby na již nyní chudé.

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Eva Kislingerová | pondělí 23.5.2022 7:30 | karma článku: 23,79 | přečteno: 699x
  • Další články autora

Eva Kislingerová

Se zataženou ruční brzdou zázraky neuděláte

Kterákoliv rozsáhlejší analýza české ekonomiky sepsaná v posledních desetiletích obsahuje pasáž nadepsanou nějak jako „limity rigidního trhu práce“. Nejen mezititulek, ale i obsah se až děsivě opakují.

18.4.2024 v 8:08 | Karma: 19,47 | Přečteno: 583x | Diskuse| Ekonomika

Eva Kislingerová

Kam a jak mizí české miliardy

Veřejnost to vždycky spolehlivě rozruší, když se někde ve sdělovacích prostředcích objeví věta, že z republiky odešly do zahraničí stovky miliard korun. Obvykle s douškou „mateřským firmám“ a ze „zisků podniků“.

2.4.2024 v 7:17 | Karma: 39,55 | Přečteno: 6154x | Diskuse| Ekonomika

Eva Kislingerová

Budeme válčit se Slovenskem?

Z vyjádření některých politiků může nezúčastněný pozorovat nabýt dojmu, že diplomatické vztahy se Slovenskem jsou na bodu mrazu. Z médií to vypadá, že válka začíná a u Hodonína bude tanková bitva.

18.3.2024 v 13:24 | Karma: 25,50 | Přečteno: 792x | Diskuse| Společnost

Eva Kislingerová

Je libo 1138 litrů benzínu?

Poslední roky jsou těžké a mnoha lidem se snižuje jejich životní úroveň. Tak to je, nelze to popřít. Je to znervózňující a výsledkem je, že i někteří nesporně gramotní lidé začínají trochu podléhat představě, že dříve bylo lépe.

16.2.2024 v 12:07 | Karma: 35,96 | Přečteno: 4333x | Diskuse| Ekonomika

Eva Kislingerová

Čínské potíže varují Evropu

Každý, kdo alespoň trochu sleduje světovou ekonomiku, tak velmi dobře ví, že problémy s lodní dopravou v Rudém moři nebo ruský vývoz/nevývoz ropy či plynu blednou před každým zakuckáním Číny.

7.2.2024 v 10:37 | Karma: 27,15 | Přečteno: 637x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Kácíš? Pak sázej či plať. Novela zákona zpřísní podmínky kácení stromů

8. května 2024

Premium Pokuta až milion pro jednotlivce, až dvacet milionů pro firmu. Tedy desetkrát víc než nyní. Takové...

Padlého rudoarmějce oplakali u Rudolfina. Jenže ho zabili sami Sověti

8. května 2024

Seriál Je to snad nejslavnější fotografie z květnového osvobození Prahy a dlouho se věřilo, že Georgij...

Princezna z Kremlu. Touha po diamantech se stala Brežněvově dceři osudnou

8. května 2024

Premium Letos uplynulo 95 let od narození Galiny Leonidovny, dcery sovětského generálního tajemníka Leonida...

U Strakonic se srazilo šest aut. Silnici na Písek zavřeli, zasahoval i vrtulník

7. května 2024  17:49,  aktualizováno  23:02

Na silnici I/4 u Strakonic se stala hromadná nehoda. Podle informací hasičů se srazilo šest aut,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 102
  • Celková karma 30,12
  • Průměrná čtenost 1376x
Profesorka ekonomie a vysokoškolská pedagožka dříve na Vysoké škole ekonomické v Praze, nyní na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V letech 2014 až 2018 členka Zastupitelstva hlavního města Prahy a radní pro finance a rozpočet. Autorka mnoha vědeckých publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.

Seznam rubrik