Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Rusko na cestě k direktivní ekonomice

Jsou tři významné signály, že Ruské federaci hrozí v příštím období návrat k direktivní ekonomice. Prvním je černý trh s cizími měnami. Druhým dramaticky odlišný cenový vývoj v regionech. Třetím dynamický nárůst chudoby.

Po krátkých epizodách divokého kapitalismu a korporátního státu se Rusko bude možná nuceno znovu přimknout k plánovanému plně regulovanému hospodářství. Zčásti to bude reakce na dlouhodobě rostoucí nerovnováhy vyvolané chronickou strukturální slabostí ruské ekonomiky, zčásti aktuální reakce na sankce a izolaci ruské ekonomiky od v podstatě všech vyspělých ekonomik světa.

Co se týká kurzu rublu, je již návrat do socialistického lůna započat a v řadě ohledů i téměř dokonán. Rubl není směnitelný a jeho kurz je vytvořený uměle, v principu úředně. Domácí rezidenti si nemohou vyměňovat vlastní měnu za cizí bez omezení, naopak získání nové cizí měny je poměrně obtížné a limitované. Dokonce i využívání cizí měny ve vlastnictví fyzických osob podléhá povolování a omezení.

Jinými slovy došlo již i na jednu ze základních podmínek plánované ekonomiky - jsou omezena vlastnická práva. Vedle nakládání s cizími měnami jsou uvaleny restrikce na nakládání s akciemi, dluhopisy, různými vlastnickými podíly a podobně. Rezidentské podniky mají povinnost směny inkasa v cizích měnách. 

Není to samozřejmě ještě zdaleka reálný socialismus z minulého století, ale velmi významné kroky k němu byly učiněny a cesta je jasně vytýčena. Plně funkční je již černý trh s cizími měnami. Jde o tradiční doprovod všech vysoce regulovaných systémů a běžnou součást reálného socialismu. Kurz rublu je pochopitelně na černém trhu daleko slabší než v oficiálních směnárnách. V nich ale dolary nebo eura nejsou k sehnání, na černém trhu ano.

Rusko se vrací pod záři rudé ekonomické hvězdy

Samotná existence černého trhu je příznakem nerovnováh v ekonomice a důkazem toho, že socialistický hospodářský systém nikdy není schopen plně uspokojit potřeby občanů. Rusko je ve speciální situaci. Rozsáhlá embarga uvalená po vpádu na Ukrajinu povedou k nedostatku řady produktů, především technologicky náročných. Ruská ekonomika bude schopná zajistit obyvatelům základní potraviny a potřeby (otázku za jakou cenu ponecháme na později), nebude však schopná jim zajistit v plné šíři televize, moderní automobily, počítače, telefony a mnoho a mnoho dalších produktů. Určitě to nepřichází do úvahy z vlastních zdrojů (leda by se mobilní telefon prodával i s podvozkem), i v případě importu ale půjde o omezenou nabídku (čipy v americké licenci jsou prakticky všudypřítomné). Pokud ale nějaký systém neumí určité zboží zajistit, neumí zajistit občanům uspokojení určitého typu potřeb, vznikne černý trh, který nastoupí místo oficiálních struktur.

Zvláště varovným signálem pro Rusko je, že na černém trhu existují obrovské rozdíly v kurzech dolaru či eura. Zatím jsou dispozici jenom kusé zprávy, ale podle nich ceny kolísají od 80 či 90 rublů za dolar ve velkých městech po klidně i 130 rublů v periferních oblastech. Zatímco vznik černého trhu je v případě silných restrikcí logický, regionální cenové odlišnosti v takto obrovské míře jsou těžko vysvětlitelné a ukazují na extrémní dezintegrační procesy v ekonomice.

Druhým prvkem, který povede k vyšší míře regulací a k zavádění plánu je obrovská odlišnost cenového vývoje v regionech.

Ruská statistická autorita ohlásila za květen „federální“ inflaci 17 procent. Analytici (a to nikoliv zahraniční, je řeč o analyticích ruských bank), toto číslo otevřeně zpochybňují jako nízké s tím, že jejich výzkumy hovoří spíše o údaji dosti výrazně nad dvacet procent. A podotýkají jednu podstatnou věc. I zde existují obrovské regionální rozdíly. V Moskvě, Petrohradu a dalších velkých centrech a přilehlých aglomeracích přesahuje meziroční růst cen 40 i padesát procent, naopak na periferii země je podstatně nižší a nepřevyšuje příliš deset procent.

Aby to bylo jasnější: Každá velká ekonomika má ve svém rámci různé cenové hladiny. To je normální. A stejně normální je, že ty hladiny jsou relativně výrazně odlišné. Ale v jakékoliv ekonomice není zdravé, když na určitých místech vzrostou ceny od 10 procent a na jiných o 50 procent. Stručně shrnuto: Různé cenové hladiny jsou normální, ale diametrálně odlišná cenová dynamika je další důkaz dezintegrace ekonomické struktury.

A konečně tu máme problém růstu chudoby.

Samozřejmě platí, že s tím, jak roste celosvětově inflace, otázka chudoby se stává velmi palčivou. Rusko není výjimkou. Zvláště, když v reálné chudobě bylo mnoho milionů lidí ještě před válkou.

Podle ruských měřítek splňovalo na koci minulého roku oficiální parametry chudoby skoro 30 milionů lidí, tedy více než 20 procent populace. Situace se přitom výrazně zhoršovala, protože před pandemií to bylo o celých deset milionů lidí méně. Chudých v obvyklém evropském srovnání, tedy ve smyslu vztahu jejich příjmu k průměrné mzdě, byla letos na začátku roku více než polovina obyvatel Ruska.

Otázka, jak je možné dosáhnout s tak velkým nerostným bohatstvím tak tragického hospodářského výsledku, patří k těm nejzajímavějším, jaké je možné položit. Diskutována je všude. Kromě Ruska.

Každopádně poslední měsíce přinesly další nesporné zhoršení chudoby. Což přiznávají i oficiální média a ruská politická reprezentace. Ostatně byl vyhlášen zhruba desátý program boje proti chudobě za poslední roky.

Proč pokládat toto všechno za příznaky návratu Ruska k centrálně řízené ekonomice?

Protože řešení těchto všech problémů je možné pouze dvěma způsoby.

Na ten první mělo Rusko mnoho času a nikdy se od něj od konce devadesátých let nepokusilo. Muselo by zahájit rozsáhlé hospodářské reformy, uskutečnit liberalizaci celého ekonomického systému, udělat reformy směrem k vymahatelnosti práva, potlačit korupci a mafiánské praktiky, kriminalitu a další brzdy podnikání.

Druhý způsob je rezignovat na rychlejší růst a svobodné podnikání, společnost a trh, a vrátit se k direktivnímu řízení ekonomiky. Samozřejmě je možné vytvořit nějaký přechodový model, který může být po nějakou dobu i velmi úspěšný. Zvolit něco jako čínskou cestu. Jenže v současné chvíli má Rusko problém i s nějakou variantou čínského modelu. Například kvůli podvázané podnikatelské náladě obyvatelstva a ostatně i kvůli nedůvěře občanů k vlastní měně. Čínská cesta by vyžadovala reformy. K nim není v Rusku ani chuť, ani síla a ani schopnosti.

Hospodářská situace je však vážná a průběžně vyžaduje řešení.

Vážnost situace ukazuje například zmíněná vysoce odlišná inflace v různých částech země. Co to totiž znamená? Kdyby se něco takového odehrálo v prostředí obecně vysoké nabídky služeb a zboží, trh by si zřejmě s výkyvem, ať by byl vyvolán čímkoliv, poměrně rychle poradil. Jenže co se stane ve chvíli, kdy ve většině komodit existuje buď relativní nebo dokonce absolutní nedostatek či přímo nedostupnost?

Celková chudoba a infrastrukturální zanedbanost řady regionů Ruskéfederace je pro obyvatele České republiky v podstatě nepředstavitelná.

 

Nedostatkové zboží se začne přesouvat z oblastí s nižší inflací a nižší cenovou hladinou do oblasti s vyššími cenami, kde za něj budou lidé ochotni zaplatit více. Tím se posílí nedostatek zboží v „chudších“ oblastech, i nevelká poptávka tam bude vyvolávat růst cen, které začnou pronásledovat oblasti bohaté. To však nutně povede k dalšímu růstu chudoby. Ten si pak vyžádá další regulace a stání zásahy, dohled nad distribucí, určení maximálních cen a podobně.

To nejsou žádné fantazie. To jsou historicky vyzkoušené vývojové linky, jakými si prošlo mnoho států.

Podle ruských metodik trpí chudobou v danou dobu asi 30 milionů lidí. To je zhruba pětina obyvatel země. Podle evropských postupů by měla být za chudou považována dokonce více než polovina občanů Ruské federace.

 

Historická situace, do které se Rusko vmanévrovalo, má samozřejmě vícero řešení. Pro ruské vedení je ale zjevně schůdná pouze jedna. A ta nutně vede k direktivě řízenému ekonomickému systému s minimálně částečným dohledem státu nad cenami, s velmi silným státním sektorem a v principu s plánovanou ekonomikou.

Je dobré to vzít v potaz v rámci všech představ a plánů o nějakém budoucím obnovování obchodních vztahů s Ruskem. V příštím Rusku bude stát účasten ve všem, jeho vliv bude daleko více přítomný než v současnosti. Bude určovat kurz měny i mnoho dalších parametrů ekonomiky. Tato cesta již začala a není jediný důvod předpokládat, že by z ní Rusko dobrovolně sešlo.

Autor: Eva Kislingerová | neděle 26.6.2022 14:50 | karma článku: 25,82 | přečteno: 581x
  • Další články autora

Eva Kislingerová

Se zataženou ruční brzdou zázraky neuděláte

Kterákoliv rozsáhlejší analýza české ekonomiky sepsaná v posledních desetiletích obsahuje pasáž nadepsanou nějak jako „limity rigidního trhu práce“. Nejen mezititulek, ale i obsah se až děsivě opakují.

18.4.2024 v 8:08 | Karma: 18,85 | Přečteno: 570x | Diskuse| Ekonomika

Eva Kislingerová

Kam a jak mizí české miliardy

Veřejnost to vždycky spolehlivě rozruší, když se někde ve sdělovacích prostředcích objeví věta, že z republiky odešly do zahraničí stovky miliard korun. Obvykle s douškou „mateřským firmám“ a ze „zisků podniků“.

2.4.2024 v 7:17 | Karma: 39,55 | Přečteno: 6134x | Diskuse| Ekonomika

Eva Kislingerová

Budeme válčit se Slovenskem?

Z vyjádření některých politiků může nezúčastněný pozorovat nabýt dojmu, že diplomatické vztahy se Slovenskem jsou na bodu mrazu. Z médií to vypadá, že válka začíná a u Hodonína bude tanková bitva.

18.3.2024 v 13:24 | Karma: 25,50 | Přečteno: 790x | Diskuse| Společnost

Eva Kislingerová

Je libo 1138 litrů benzínu?

Poslední roky jsou těžké a mnoha lidem se snižuje jejich životní úroveň. Tak to je, nelze to popřít. Je to znervózňující a výsledkem je, že i někteří nesporně gramotní lidé začínají trochu podléhat představě, že dříve bylo lépe.

16.2.2024 v 12:07 | Karma: 35,96 | Přečteno: 4332x | Diskuse| Ekonomika

Eva Kislingerová

Čínské potíže varují Evropu

Každý, kdo alespoň trochu sleduje světovou ekonomiku, tak velmi dobře ví, že problémy s lodní dopravou v Rudém moři nebo ruský vývoz/nevývoz ropy či plynu blednou před každým zakuckáním Číny.

7.2.2024 v 10:37 | Karma: 27,15 | Přečteno: 635x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Izraelský ministr Ben Gvir měl nehodu, auto po nárazu skončilo na střeše

26. dubna 2024  19:04

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir měl autonehodu ve městě Ramla ve středu země....

EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová

26. dubna 2024  18:09,  aktualizováno  18:29

Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...

Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení

26. dubna 2024  18:16

Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...

Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat

26. dubna 2024  17:24

Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...

  • Počet článků 102
  • Celková karma 29,40
  • Průměrná čtenost 1376x
Profesorka ekonomie a vysokoškolská pedagožka dříve na Vysoké škole ekonomické v Praze, nyní na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V letech 2014 až 2018 členka Zastupitelstva hlavního města Prahy a radní pro finance a rozpočet. Autorka mnoha vědeckých publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.

Seznam rubrik