Biliony vyhozené oknem nebo pouhý učený omyl?

10. 01. 2023 8:11:25
Politolog a ne zcela úspěšný politik Petr Robejšek sepsal článek, ve kterém v principu tvrdí, že výdaje do obnovitelných zdrojů za posledních deset let spolkly (celosvětově) 3,8 bilionu dolarů s nulovým výsledkem.

Přesněji: S výsledkem poklesu podílu fosilních paliv na výrobě energie z 82 procent na 81 procent. Ale hlavně je podle autora to celé komplot světových boháčů s účelem obrat drtivou většinu lidstva o zbytky jejich peněz, movitých i nemovitých majetků, a nakonec i svobody.

Konstrukci o vládě ještěrů alias reptiliánů či nástupu NWO nechám stranou. O zjevných nesmyslech nemá smysl vést racionální diskusi.

Alespoň zastavit se je ale třeba nad několika místy textu, kdy se autor pustil do ekonomických dějin a trochu do teorie. A nešetří silnými slovy. Mimo jiné tvrdí, že „pár tisíc nejbohatších lidí světa chce vlastnit všechno, a proto se chystá vyvlastnit zbytek“. K tomu dodává, že „politicky a bezpečnostně inscenované zdražování energií má přerůst do ničivého inflačního procesu jako ve 30. letech minulého století.“

Tak popořadě.

Těžko říct, jak si pan Robejšek představuje fungování ekonomických vazeb a kooperací, ale v případě, že by skutečně naprosto veškeré bohatství mělo těch pár lidí, nebude to celé fungovat. Naštěstí (a na rozdíl od pana politologa) těch několik tisíc nejbohatších rozumí ekonomice. Takže je jim jasné, že aby mohli bohatnout (a živit se krví z mozolů dělníků, jak se zpívá v jedné bojové písni), musí kola turbín běžet (pokud možno) na co největší obrátky. Aby to bylo možné, musí strašně moc lidí nakupovat strašně moc produktů a služeb. Aby mohlo těch osm miliard lidí nakupovat, musejí něco mít. A tak dále. Celá ta konstrukce o zlotřilých kapitalistech, kteří dřou kůži z miliard chudáků, protože chtějí mít naprosto veškerý majetek, je komunistická pohádka z věrchušky kolem strýčka Stalina.

Nu, vtipné je to i s onou inflací 30. let. Žádná nebyla. Pokud autor má na mysli německou hyperinflaci, tak to se seknul o deset let. Skončila totiž 15. listopadu 1923 měnovou reformou a zavedením rentové marky. Třicáté roky byly naopak eldorádem jiného měnového problému, kterému se říká deflace. Lidově to je pravý opak, tedy pokles spotřebitelských cen. Například ve Spojených státech činila mezi lety 1929 až 1934 deflace asi třicet procent a vedla k opravdu mimořádné devastaci průmyslového i zemědělského potenciálu země. V Československu cenová hladina mezi roky 1930 až 1933 poklesla o zhruba dvacet procent.

A teď se podívejme na těch 3,8 bilionu dolarů údajných desetiletých nákladů obnovitelných zdrojů. Autor (na rozdíl od 82 a 81 procent, které dle článku pocházejí ze Statistical Review of World Energy vydávané společností BP alias British Petroleum) neuvádí, kde to číslo našel, ale dejme tomu, že ho vezmeme za bernou minci.

Čili analyzujme. Za prvé jsou to celosvětové náklady (jak je napsáno v článku). A na stejném místě je řečeno, že jde o výdaje za deset let. To znamená 380 miliard dolarů ročně. Jistě velká suma. Největšími investory do obnovitelných zdrojů jsou USA, EU a Čína. To asi nikdo nemůže zpochybnit, ostatně jsou na to data.

Jak si tedy stojí tyto výdaje (380 miliard dolarů za rok) tváří v tvář HDP Spojených států (letos asi 25 bilionů dolarů), Evropské unie (cca 20 bilionů dolarů) a Číny (zhruba to stejné)?

Ten poměr je 380 miliard dolarů ku 65 000 miliard dolarů. Přepočteno to znamená 1 ku 171. Což není, řekněme si upřímně, nijak mnoho. (A to by bylo možné postavit 380 miliard k celosvětovému HDP, čili by onen poměr vyšel ještě marginálněji, ale to již není podstatné.)

Samozřejmě suma 3,8 bilionu dolarů může v politologovi a asi i v mnoha jeho čtenářích vyvolat představu něčeho extrémně neuvěřitelně obrovského. Když ale použijeme trochu ekonomických znalostí, zařadíme si to celé do kontextu a rozložíme do deseti let, tak ve skutečnosti to zase tak mnoho není.

A pro ilustraci. Posledních deset let se roční světové výdaje na zbrojení (přiznané, skutečné jsou vyšší) pohybují od zhruba 1,5 do 2,1 bilionu dolarů. Roční. Takže krát deset.

Nu, pojďme dál.

Byla bych poslední, kdo by tvrdil, že všechny peníze vynaložené či obětované v rámci snižování emisí a bránění globálnímu oteplování jsou skutečně utraceny efektivně. Nesporně nejsou. Tlak na elektromobilitu a na řadu regulatorních opatření ke snižování emisí je přehnaný a nesporně přináší dopady ekonomicky v podstatě nepřijatelné. A ano, stejně tak platí, že pokud se snižují emise v Evropě, ale přitom nejsou zavedena opatření bránící dovozu součástek a výrobků ze zemí, které nemají tak přísné normy, jako má Evropská unie (či USA a jiné vyspělé země), je to samozřejmě absurdní a hospodářsky hloupé. Přenos výroby z EU do ekologicky levných států globálně neprospěje ničemu (ve smyslu emisí) a opravdu poškozuje řadu evropských producentů.

To všechno je pravda. Nicméně v reálném světě je takto jednoduchých a nezpochybnitelných případů dosti omezené množství. A myslet si, že drtivá většina výrob, které se za posledních třeba 30 let přemístily v rámci globalizace z Evropy a USA do širého světa, skončila v Asii či Africe proto, že tam může komín kouřit, jak se mu zachce, a odpadní kyselinu je možno vylévat do řeky, je hodně polovičaté a hlavně zoufale neznalé faktů. Naprostá většina produkce byla přemístěna kvůli vysokým nákladům na mzdy a na jiné regulace – například takový důchodový systém, sociální pojištění a zdravotní zabezpečení. Prostě ty produkce byly s příliš malou přidanou hodnotou na to, aby je bylo možné uskutečňovat v tak bohatých zemích. Ochranářská opatření tomu přidala, to jistě. Dokonce tomu i dost přidala. Ale hlavní problém je v příliš vysoké životní úrovni.

Pan Robejšek ve svém textu také staví tezi, že za růst cen energií v posledních necelých dvou letech může jen a pouze ochrana klimatu. Zase: Byla bych poslední, kdo by popíral podíl energetických politik (zvláště třeba německé) na nynějších problémech. Kdyby zde však byl dostatek místa, jmenovala bych řadu dalších, které se skutečně hodně přičinily. Přičemž přinejmenším geopolitika a protijaderně naladěné veřejné mínění by byly srovnatelně vlivné.

Je také potřeba se podívat, co z těch výdajů a investic do obnovitelných zdrojů svět má. Protože měření „poklesem podílu fosilních paliv“, je ve skutečnosti jen jedna strana mince. Jistě, podstatná, viditelná a snad to v Statistical Review of World Energy dali dohromady správně, ale je to jen jeden aspekt věci.

„Užitečnost“ je totiž obecně kategorie, která se překvapivě dost špatně počítá, protože není jednorozměrná. Nicméně jsou metody, jak se podívat i na vývojové aspekty věci a nějak si jejich vliv připodobnit.

Jednou z nich je počet registrací patentů a vynálezů. Je racionální předpokládat, že kvůli nesporným nákladům na celý proces mají zaregistrované patenty nebo vynálezy pro jejich autory reálnou hodnotu. Je tedy možné vyvodit, že registrována jsou taková řešení, která oproti předchozím verzím představují zlepšení či „pokrok“ a dá se na nich vydělat. Čili patentováno je to, co ovlivní příští vývoj. Tak se na tento ukazatel podívejme.

Během let 2012 až 2021 (tedy za posledních deset let, za která jsou k dispozici data) bylo podle údajů International Energy Agency (IEA) celosvětově přihlášeno v oblasti energetiky a elektromobility 257 693 relevantních patentů. Z toho asi 85 procent se týkalo „čisté“ energie a „čistých pohonů“ či obnovitelných zdrojů., V Číně to bylo 43 603 patentů při podílu čisté energie a obnovitelných zdrojů bezmála devadesát procent. Zato ve Spojených státech přihlásili výzkumníci sice 53 437 patentů a vynálezů, jenže zde klasická energetika dosáhla skoro třicetiprocentního podílu na celku. Jinými slovy bylo za posledních deset let v odvětví čisté energie a elektromobility přihlášeno podstatně více patentů v Číně než v USA.

Pokud Petr Robejšek předpokládá, že zločinní kapitalisté vyhazují z okna biliony dolarů kvůli podpoře zelených energií, aby pak díky nekonečnému zdražení energií mohli ožebračit zbylých osm miliard lidí, jak do toho modelu zapadá v principu komunistická Čína na čele výzkumu a vývoje čisté energie?

Nezapadá do toho nijak. Je to snaha narvat velkou krychli do malé kulaté díry.

Ona ani zapadnout nemůže, protože celá ta konstrukce o velkém tažení za vyšší ceny energií kvůli zotročení lidstva je absurdní snůškou chyb, pavědeckých tvrzení a faktografických omylů. Přesto se bojím, že se najde hodně lidí, kteří tomu budou věřit a kteří nezaváhají a budou na tyto orgie nesmyslů přísahat.

Ostatně, jako jeden bývalý úspěšný sportovec, který sdílel na svých sítích článek našeho pohádkového politologa. Viz obrázek. Samozřejmě od olympionika nelze požadovat ekonomické vzdělání. Já také nepoznám kajak od kanoe. Ukazuje to ale, jak snadno lze někoho nachytat na cucání z palce.

P.S. Za stejných deset let bylo v České republice zaregistrováno v energetice 258 patentů, z toho 193 v oblasti čistých energií, 21 v odvětví fosilních paliv a energií. Pro srovnání je to zhruba stejně, jako v Maďarsku. Ale Izrael či Belgie vykazují čísla čtyřnásobná, Švýcarsko dokonce šestinásobek a Švédsko desetinásobek českých patentů a vynálezů (v odvětví). Nu ano. Blouznění o spolčení a podobné absurdity nás odvádějí od skutečného problému: Proč jsou naše věda a průmysl v této oblasti tak málo výkonné jako Maďarsko?

Autor: Eva Kislingerová | úterý 10.1.2023 8:11 | karma článku: 18.86 | přečteno: 859x

Další články blogera

Eva Kislingerová

Budeme válčit se Slovenskem?

Z vyjádření některých politiků může nezúčastněný pozorovat nabýt dojmu, že diplomatické vztahy se Slovenskem jsou na bodu mrazu. Z médií to vypadá, že válka začíná a u Hodonína bude tanková bitva.

18.3.2024 v 13:24 | Karma článku: 24.53 | Přečteno: 717 | Diskuse

Eva Kislingerová

Je libo 1138 litrů benzínu?

Poslední roky jsou těžké a mnoha lidem se snižuje jejich životní úroveň. Tak to je, nelze to popřít. Je to znervózňující a výsledkem je, že i někteří nesporně gramotní lidé začínají trochu podléhat představě, že dříve bylo lépe.

16.2.2024 v 12:07 | Karma článku: 35.74 | Přečteno: 4277 | Diskuse

Eva Kislingerová

Čínské potíže varují Evropu

Každý, kdo alespoň trochu sleduje světovou ekonomiku, tak velmi dobře ví, že problémy s lodní dopravou v Rudém moři nebo ruský vývoz/nevývoz ropy či plynu blednou před každým zakuckáním Číny.

7.2.2024 v 10:37 | Karma článku: 26.68 | Přečteno: 607 | Diskuse

Eva Kislingerová

Nelžeme si. Koruna není „výkonná“

Nemám chuť vstupovat do diskuse na téma "koruna versus euro". Jsem mírným příznivcem společné měny, nicméně stav naší ekonomiky je nyní stejně takový, že další dva roky nemá o zahájení procesu přijetí eura smysl mluvit.

3.1.2024 v 7:29 | Karma článku: 36.54 | Přečteno: 3352 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.49 | Přečteno: 594 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.70 | Přečteno: 902 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.70 | Přečteno: 1556 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 495 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse
Počet článků 100 Celková karma 28.98 Průměrná čtenost 1341

Profesorka ekonomie a vysokoškolská pedagožka dříve na Vysoké škole ekonomické v Praze, nyní na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V letech 2014 až 2018 členka Zastupitelstva hlavního města Prahy a radní pro finance a rozpočet. Autorka mnoha vědeckých publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...