Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zdanění práce: Doprava či doleva, stát se svých příjmů nevzdá

20. 04. 2017 21:33:04
Jak moc zdanit lidskou práci? Odpovědi na tuto otázku se někdy až dramaticky různí, proto mě minulý týden zaujal titulek článku informující o tom, že míra zdanění zaměstnanců v naší vlasti je vyšší, než je tomu ve Švédsku.

Další část byla mimo jiné i o tom, že Česká republika je, co se výše zdanění práce týče, na osmém místě na světě, když se 43 % překonala i další severské země Dánsko a Norsko.

Zmiňovaný text lze, alespoň podle mého názoru, číst několika způsoby. Z titulku na první pohled vyplývá, že sociální stát skandinávského ražení v čele se Švédskem, jakýsi svatý grál pana expremiéra Špidly a jeho názorových souvěrců, lze nejspíše vybudovat i bez vysokého zdanění práce. Na druhé straně je ovšem realita taková, že rozdíl mezi výší zdanění práce v Česku (43 %) a Švédsku (42,8 %) je minimální a proto neodpovídá bombastičnosti titulku. Pro informaci, práce dánských zaměstnanců je daněna 36,5%, jejich norských kolegů pak sazbou 36,2 %. A přestože nemám ani zdaleka detailní informace o tom, jaké služby skandinávské země svým daňovým poplatníkům poskytují, odhaduji, že přes nižší zdanění práce, nejspíše kvalitnější, než je tomu u nás. A už vůbec si netroufám spekulovat nad tím, jak vysoké by muselo být daňové zatížení našich zaměstnanců v případě uskutečnění záměrů paní ministryně Marksové v podobě zálohovaného výživného či sociálního bydlení pro nejširší vrstvy obyvatelstva. Obávám se ale, že v takovém případě by se Belgie, která daní své zaměstnance 54 %, musela obávat o ztrátu svého, v této oblasti výsadního, postavení. Ale to už je o jiné debatě. Navíc je o mně známo, že mnohem více, než masivní přerozdělování koncentrované v rukou státu, mi byl a je bližší názor, že je to občan, kdo sám nejlépe ví, jak, proč, kdy a za co své peníze utrácet.

Stejně tak je ovšem možné chápat ty, kteří si obsah textu vyloží ve smyslu, že cesta k ekonomické prosperitě vede přes ještě větší zdanění české práce . Tito mohou argumentovat tím, že byť je reklama, ve které náš Norsku propadlý krajan přejmenoval svou tuším Aničku na Gudrun, hodně nápaditá, měli bychom se v rámci srovnávání spíše než do Osla, podívat do Berlína, Vídně, či Budapešti. Za bezkonkurenční Belgií je totiž druhé Německo (49,4 %), třetí Maďarsko (48,2 %) a šesté Rakousko (47,1 %). Přitom ani v jednom případě nelze hovořit o tom, že by tamní vlády považovaly za cíl svého snažení sociální stát skandinávského, nebo chcete-li špidlovsko – marksovského typu. A fakt, že v zemích s jedním z nejvyšších zdanění práce jsou u moci delší dobu pravicové vlády, jen potvrzuje názor hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera. Ať je stát řízený zprava, zleva či zprostředka, pakliže si jednou zvykne na daňové příjmy, velmi obtížně se jich vzdává. Tento fakt lze pochopit, neboť i když optimalizace struktury výdajů za účelem minimalizace daňových výpadků představuje z ekonomického hlediska výzvu, bude vždy „politicky bolet“.

Mimochodem, dočetla jsem se, že vzhledem k nedostatku zaměstnanců se stále více firem zajímá o nahrazení lidské, tedy v Česku docela drahé práce, roboty. Při troše fantazie se naskýtá hypotetická otázka, jak by asi reagoval na zvyšující se robotizaci stát? Náhlého zborcení sociálního systému se neobávám, neboť i roboty napěchované umělou inteligencí, musí někdo vyrobit. Stejně tak si ovšem dovedu představit, že se objeví hlasy, které budou chtít zdanit i práci robotů. Toto by ovšem nejspíše padlo zcela na bedra zaměstnavatelů, robot by totiž daň z příjmu a zaměstnanecké odvody jaksi asi nedal. Pravda, pluli bychom sice proti proudu, ale tak už to někdy chodí...

Autor: Eva Kislingerová | čtvrtek 20.4.2017 21:33 | karma článku: 18.02 | přečteno: 590x

Další články blogera

Eva Kislingerová

Španělští kohouti

Uběhlo něco málo přes dva týdny od referenda v Katalánsku, nastal čas pokusu o zhodnocení jeho výsledků. Proč až teď? Protože horké hlavy v zemi koridy postupem času vychladly.

16.10.2017 v 21:19 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 173 | Diskuse

Eva Kislingerová

Angela Merkelová tančí reggae

A spolu s ní po další čtyři roky celé Německo. Alespoň to tak vypadá při pohledu na výsledky tolik očekávaných voleb.

5.10.2017 v 21:52 | Karma článku: 16.28 | Přečteno: 473 | Diskuse

Eva Kislingerová

Z pohledu ekonoma postrádá fotbal logiku!

Jsem si jista, že v životě existují důležitější věci, než je fotbal. Přesto není sporu o tom, že minulý týden byl pro mnoho Pražanů ve znamení derby, ve kterém nakonec Slavia porazila Spartu 2:0.

21.9.2017 v 22:16 | Karma článku: 18.11 | Přečteno: 485 | Diskuse

Eva Kislingerová

Praha naruby?

Jak říká jedno z životem ověřených pravidel, cesta do pekel může být dlážděna dobrými úmysly. Na základě reálných zkušeností si pak troufám tvrdit, že v případě pražské dopravy to platí dvojnásob.

14.9.2017 v 20:56 | Karma článku: 20.27 | Přečteno: 618 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Adam Mikulášek

Těžba lithia je prý ztrátová. No tak investujme do fabrik na jeho zpracování!

Již léta se mluví o potřebě, aby se tu vyrábělo zboží s vysokou přidanou hodnotou. V případě lithia to znamená místo vývozu „syrového“ lithia tu vybudovat podniky na jeho zpracování, tj. především výroba baterií.

21.10.2017 v 10:37 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 341 | Diskuse

Luboš Smrčka

Regulovat máslo? Jen to ne!

Předvolební čas přináší podivuhodné nápady. Jedním z nich je cosi, co bychom mohli nazvat „diskusí“ o regulaci ceny másla. Rozumím, že se nikomu nechce platit 65 korun za čtvrt kila, ale cenová regulace by byla krok do pekla.

20.10.2017 v 9:23 | Karma článku: 20.94 | Přečteno: 1143 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Tunel z lithia?

Copak by to bylo za volby, kdy se pár dnů před nimi nerozhořela taková pěkná a typicky česká kauzička?

20.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 44.58 | Přečteno: 8303 | Diskuse

Aleš Szabó

Euro - ANO/NE ????

Kdyby tato otázka byla zodpovězena před volbami, tak by i volby mohly proběhnout bez špinění volebních soků a zesměšňování se politiků mezi sebou. Proč tato velmi důležitá otázka zajímá média jen okrajově?

19.10.2017 v 18:50 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 393 | Diskuse

Martin Laštovica

Udělování výjimek z EET je nefér vůči poctivým podnikatelům

„Sliby, chyby,“ říká se. A před volbami to platí dvojnásob. Nechme ale stranou to, že někteří politici pravděpodobně na svoje sliby zapomínají už ve chvíli, kdy se uzavřou volební místnosti.

19.10.2017 v 12:15 | Karma článku: 17.41 | Přečteno: 639 | Diskuse
Počet článků 25 Celková karma 21.23 Průměrná čtenost 890

Profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička. Od r. 2014 zastupitelka hlavního města Prahy (ANO 2011) a náměstkyně pražské primátorky pro oblast rozpočtu a financí. Autorka mnoha publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.