Podnikatel jako tanečník v dešti
Záměr vyjádřit se ke stavu podnikání a podnikatelů v Čechách a na Moravě jsem pojala již před delší dobou. Na tom, že se tak nakonec stalo, má možná paradoxně hlavní zásluhu moje osobní účast na vyhlášení akce Manažer roku. V jejím průběhu jsem si totiž uvědomila, při vší úctě, kterou chovám k top manažerům schopných působit úspěšně v několika různých odvětvích, že zatímco ne každý manažer je podnikatelem, každý podnikatel je manažerem. Navíc musí začít za všech okolností sám u sebe a nese stoprocentně zodpovědnost za důsledky svého konání.
Je proto otázkou, jak vyhodnotit skutečnost, že podle veřejně dostupných zdrojů máme v současné době v Česku 981 tisíc podnikatelů – manažerů malých, středních, velkých, ještě větších a největších podniků? Ač člen zaměstnaneckého stavu, jsem přesvědčena o tom, že jednoznačně kladně. Číslo atakující hranici jednoho miliónu považuji vzhledem k potřebám naší ekonomiky za přiměřené. Zvláště pak, když podnikatelé zaměstnávají a řídí kromě sebe sama i přes 30 % práce schopného a bohužel stále ve větší míře „práce ochotného“ obyvatelstva. To vše je důkazem prozatímní stability prostředí, byť permanentní problémy s nedostatkem kvalifikované pracovní síly se mohou v brzké době projevit jako mimořádně závažné.
Jak praví jednoduchá matematika, vzhledem k tomu, že máme ekonomicky aktivních cca pět miliónů obyvatel, podniká u nás každý pátý pracující občan. Vrůstající počet rodinných firem v Česku je navíc příslibem výchovy, řečeno sportovní terminologií, zdatného dorostu. Na druhou stranu je pravda, že v tomto směru existují značné rezervy. Zatímco totiž ve světě kontrolují rodinné firmy téměř 80 % HDP vytvořeného podnikatelskými subjekty, v Česku se musíme smířit s cca 20 %. Kromě toho se nacházíme ve stádiu, kdy dvě třetiny majitelů domácích rodinných firem chtějí předat během několika let vedení podniků svým pokračovatelům. Na druhé straně, takřka 70 % majitelů rodinných firem touží po tom, aby jejich následovníci v podnikání z řad rodinných příslušníků nasbírali patřičné zkušenosti na praxích v jiných firmách, případně během studia v zahraničí. A za velké zamyšlení pak stojí, že studium na zahraničních školách má podle názoru sedmi z deseti šéfů rodinných firem nahradit dosavadní neexistenci českých škol zaměřených na rodinné podnikání.
Nikoli nezajímavá je rovněž skutečnost, že ve srovnání se zeměmi EU, tedy i s těmi, které chtějí zařadit v rámci budování mnoho rychlostní Evropy na vyšší rychlostní stupeň, jsme na tom v počtu OSVČ o 3 až 4 % lépe. Mimochodem, Slovensko za námi zaostává o 2 % body, což je důkazem toho, že ani čtyři desetiletí tuhé totality neubila na území bývalého Československa podnikatelského ducha.
Kupodivu spíše, než z řad podnikatelů, slyšíme z úst některých politiků informace o tom, kterak v Česku mocný byrokratický moloch dusí podnikatele legislativně. Ačkoli nejsem zastánkyní totální byrokracie a jsem si vědoma toho, že se chybička, či častěji spíše chyba tu větších, tu menších rozměrů, může vloudit, zastávám názor, že českým podnikatelům neškodí primárně legislativa a prostředí. Pomyslný pes je v tomto případě zakopán v posílení pozic velkých nadnárodních řetězců a druhotné platební neschopnosti přetavené do neschopnosti plnit závazky ze strany nadnárodních korporací. Ostatně stejný názor zastává Hospodářská komora ČR, podle které se jedná o jeden nejčastějších důvodů pro ukončení podnikání.
V souvislosti s počtem podnikatelů v Čechách jsem narazila na dotaz ohledně ideálního poměru mezi podnikateli a zaměstnanci… Inu, ideální poměr je nepochybně specifickým ukazatelem každé ekonomiky, který dokresluje stav podnikatelského prostředí. Obecně platí, že příliš vysoký počet OSVČ v kombinaci s vysokou mírou nezaměstnanosti svědčí o dysfunkčním trhu práce. V této chvíli se nás netýká ani jedno. Nikdy však není tak dobře, aby nemohlo být ještě lépe.
Eva Kislingerová
Se zataženou ruční brzdou zázraky neuděláte
Kterákoliv rozsáhlejší analýza české ekonomiky sepsaná v posledních desetiletích obsahuje pasáž nadepsanou nějak jako „limity rigidního trhu práce“. Nejen mezititulek, ale i obsah se až děsivě opakují.
Eva Kislingerová
Kam a jak mizí české miliardy
Veřejnost to vždycky spolehlivě rozruší, když se někde ve sdělovacích prostředcích objeví věta, že z republiky odešly do zahraničí stovky miliard korun. Obvykle s douškou „mateřským firmám“ a ze „zisků podniků“.
Eva Kislingerová
Budeme válčit se Slovenskem?
Z vyjádření některých politiků může nezúčastněný pozorovat nabýt dojmu, že diplomatické vztahy se Slovenskem jsou na bodu mrazu. Z médií to vypadá, že válka začíná a u Hodonína bude tanková bitva.
Eva Kislingerová
Je libo 1138 litrů benzínu?
Poslední roky jsou těžké a mnoha lidem se snižuje jejich životní úroveň. Tak to je, nelze to popřít. Je to znervózňující a výsledkem je, že i někteří nesporně gramotní lidé začínají trochu podléhat představě, že dříve bylo lépe.
Eva Kislingerová
Čínské potíže varují Evropu
Každý, kdo alespoň trochu sleduje světovou ekonomiku, tak velmi dobře ví, že problémy s lodní dopravou v Rudém moři nebo ruský vývoz/nevývoz ropy či plynu blednou před každým zakuckáním Číny.
Eva Kislingerová
Nelžeme si. Koruna není „výkonná“
Nemám chuť vstupovat do diskuse na téma "koruna versus euro". Jsem mírným příznivcem společné měny, nicméně stav naší ekonomiky je nyní stejně takový, že další dva roky nemá o zahájení procesu přijetí eura smysl mluvit.
Eva Kislingerová
Nebude to skvělý rok. Ale nebude ani špatný…
Jako u všech předpovědí a prognóz u tohoto textu platí: Je postavený na předpokladu, že nenastane žádná událost, která by se vymykala normálu a standardním situacím. Nepočítá s mimořádnostmi, ale s tím, co předpovídat lze.
Eva Kislingerová
Rozhodla Bankovní rada správně?
Nebudu zakrývat, že z předvánočního rozhodnutí Bankovní rady ČNB jsem trochu v rozpacích. Snížení klíčové sazby o pětadvacet bazických bodů (ze 7 na 6,75 procenta) je určitý signál. Nemohu se zbavit dojmu, že trochu předčasný.
Eva Kislingerová
Slovensko divně tančí ke konsolidačnímu balíčku
Vítězství koalice socialistických a národních stran na Slovensku bylo některými českými komentátory vítáno jako doklad triumfálního vzestupu ekonomického uvažování diametrálně odlišného od aktuální české praxe.
Eva Kislingerová
Jak je to vlastně s Pafkem a děvčaty na medicíně
Nejsem tisková mluvčí profesora Pafka a necítím se kompetentní vykládat jeho slova. Pokud bude mít potřebu, udělá to sám. Ale přece jen nabídnu jisté socio-ekonomické vysvětlení, jak je to s tím počtem studentek a prestiží.
Eva Kislingerová
Kdo (ne)chce zahanbit nutellu?
Nutellové video předsedy vlády vyvolalo řadu otázek. Ta nejzákladnější: Nebylo natočené před rokem a omylem vydané až nyní? Ale vážně. Nechci se zabývat politickými okolnostmi, ale podstatnějšími ekonomickými souvislostmi.
Eva Kislingerová
V pasti drahých energií?
Zjevně nás čekají další měsíce nervózního očekávání, co vlastně udělají ceny energií od příštího roku. Politici vládní koalice a část ekonomů hovoří o jednotkách nebo maximálně o nízkých desítkách procent růstu ceny.
Eva Kislingerová
Robert Fico: Požehnání pro českou ekonomiku
Reakce na vítězství Roberta Fica ve slovenských volbách i reakce na fakt, že se stal premiérem vlády a pravděpodobně hladce získá důvěru parlamentu, mohou být v Čechách rozličné. Ekonomicky je to ale výborná zpráva.
Eva Kislingerová
Opravdu potřebujeme kvůli pracovnímu trhu migraci?
Ta teze patří v českém prostředí k oblíbeným mantrám. Vzhledem k demografickému vývoji potřebuje ekonomika nutně výraznou migraci, aby bylo i nadále k dispozici dostatečné množství pracovních sil. Bez toho nastane kolaps.
Eva Kislingerová
Kdo má za inflaci hlavu na špalku?
Slyšíme teď hodně o tom, jak je skvělé, že inflace klesla na 6.9 procenta meziročně. Samozřejmě je dobře, že už není přes 18 procent. Nicméně omlouvám se, radovat se ze 6,9 procenta nemohu. Radovat se budu, až klesne na procento.
Eva Kislingerová
Čínský přízrak padlých developerů a bankovního socialismu
Když je nad lesem kouř, dost pravděpodobně tam hoří. Nemusíme ty plameny hned vidět, abychom usoudili, že by se hodili hasiči. Pokud jsou v bankrotové situaci dva z největších čínských developerů, tak to znamená potíže.
Eva Kislingerová
Problémy reálkapitalokomunismu
Čínský komunismus s kapitalistickou tváří má stále větší problémy. Kromě fanoušků pražské Slavie by nám to mohlo být i jednu, řekl by si mnohý. Ale nemohlo. Stále hlasitější kuckání Číny může snadno skončit velkou krizí.
Eva Kislingerová
Co to děláte s tou korunou?
Na měnové experimenty skutečně není ta správná chvíle. Snažím se usilovně pochopit, co sleduje Bankovní rada ČNB tím, že zároveň ponechala sazbu na sedmi procentech a ukončila intervence na podporu koruny.
Eva Kislingerová
Zkrocení zlé inflace (?)
Červnovou inflaci oznámí ČSÚ ve čtvrtek, ale dopustím se vlastního odhadu: Bude v rozmezí 9,8 - 9,6 procenta meziročně. Kéž by těch 9,6 procenta. A případně zaplať Pán Bůh i za 9,8.
Eva Kislingerová
Pravda Sergeje Lavrova
Ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov nedávno prohlásil, že válka na Ukrajině bude znamenat „smrt západního globalismu“. Jakkoliv se Lavrov v poslední době (podle mého) často mýlí, v této věci má pravdu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 102
- Celková karma 29,20
- Průměrná čtenost 1376x