Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hamburk: I Marťané si zaslouží trochu klidu

13. 07. 2017 21:16:38
Hamburk, město kosmopolitní a tolerantní, ke všem přívětivé, se pomalu dává po dnech teroru ze strany stovek levicových extrémistů dohromady.

Výsledkem běsnění je 200 zraněných policistů a zhruba stejný počet násilníků. Nutno uznat, že pokud šlo demonstrantům o to, aby jejich aktivity překryly další dění summitu G20, jejich záměr jim, bohužel, vyšel téměř dokonale.

K sepsání tohoto blogu s časovým odstupem takřka týdne od událostí v Hamburku, mě přiměl jeden z mnoha textů na toto téma. V něm se uvádí, že bitva o Hamburk v praxi ukázala, jak je Západ zranitelný a nedokáže hájit své zájmy a bezpečnost. Další komentář s nemalou dávkou děsivé ironie konstatoval, že ke zničení naší civilizace není zapotřebí končícího Islámského státu, protože si vystačíme sami s našimi anarchisty, antiglobalisty, levicovými extrémisty a některými zfanatizovanými ekology.

Co s tím? V první řadě je nutno vzít v potaz, že ničitelé v Hamburku nezpůsobili „nenáviděným globalistům“, tedy údajně svým úhlavním nepřátelům, prakticky žádné škody. Tleskám. Popelem totiž nelehly rezidence politiků, ale obchody a auta řadových obyvatel města. Přitom nepochybuji o tom, že mezi nimi byli nejspíše i tací, jejichž vztah k politickému establishmentu není nikterak vřelý. Pouze před dlažební kostkou či zápalnou lahví preferují volební urny. Samotní politici se pak o tom, co „způsobilo“ jejich setkání dozvídali z televize. Přitom se někteří z nich, například prezidenti Ruska, Číny či Turecka, nejspíše v duchu usmívali nad naivitou své hostitelky Angely Merkelové. Německá kancléřka, s největší pravděpodobností směřující k dalšímu volebnímu triumfu totiž podle listu The New York Times chtěla ukázat vůdcům zemí G20, ve kterých jsou demonstrace rutinně potlačovány, že si vyspělá demokracie dokáže poradit s kritikou veřejnosti i s nesouhlasnými názory. Jak se ovšem dle očekávání ukázalo, s „argumenty“ v podobě koktejlů Molotova, se při nejlepší dobré vůli diskutovat nedá.

Dění v Hamburku znovu nastolilo otázku, jak dál s pořádáním akcí významu setkání G20? Jako nejméně riziková se mi jeví varianta nepořádání, což ovšem není z řady důvodů dost dobře možné. Co si tedy vybrat jedno stálé místo, například Moskvu, Peking, případně Istanbul? Vzhledem k tomu, že se antiglobalizační „hrdinové“ projevují pouze v zemích, ve kterých jim za jejich běsnění hrozí jen symbolický postih, zůstali by nejspíše doma, či na hranicích pořadatelského státu. Naopak, účastníky jednání by čekaly, místo barbarů a ničitelů, davy radostně mávajících pracujících s úsměvy na tváři. Místní televize by pak mohly na základě vzpomínkových záběrů z Hamburku demonstrovat evidentní slabosti demokracie v konfrontaci se silou autoritářských režimů schopných uhájit práva a zájmy „svého“ lidu. I toto řešení se ale jeví jako vysoce nepravděpodobné, spíše až nemožné. Už proto, že se v každé ze zemí s více či méně dlouhou tradicí liberální demokracie vyskytují strany toužící po vládě železné pěsti a bezpečí na úkor demokratických svobod. Vysvětlovat, že jednoduchá řešení nejsou nikdy jednoduchá, bývá složité a úmorné, žádoucí výsledek pak není vždy zaručen.

Jako další varianta se jeví pořádání vrcholných akcí světových politiků v místech, kde není co zničit. Antarktida? Arktida? Sahara? Nebo co třeba aspoň Grónsko? A co se zkusit dohodnout s americkým vizionářem Elonem Muskem a vyrazit na Mars, který hodlá miliardář postupně kolonizovat? Na chvíli mě dokonce přepadla představa, že bychom mohli na Mars vyslat ničící šílence. Vzápětí jsem od této představy ale upustila. Něco takového si totiž Marťané, s jejichž pomocí chtěl kdysi vládnout Jiří Paroubek, opravdu nezaslouží.

Autor: Eva Kislingerová | čtvrtek 13.7.2017 21:16 | karma článku: 19.79 | přečteno: 531x

Další články blogera

Eva Kislingerová

Přebytkový rozpočet: Není všechno zlato, co se třpytí

Jak bylo napsáno v médiích, Praha bude (snad) i v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Často slýcháme, že stát hospodaří s deficitem, jaká je to hrůza.

23.11.2017 v 20:52 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 334 | Diskuse

Eva Kislingerová

Zdravý rozum na pochodu

Vzhledem k pracovnímu vytížení jsem dlouho dumala nad tím, zdali věnovat svůj blog možnosti mnoha výkladů ústavy, či politické neodpovědnosti? Nakonec jsem se rozhodla pro obě varianty.

8.11.2017 v 20:46 | Karma článku: 18.96 | Přečteno: 381 | Diskuse

Eva Kislingerová

Poslanecká sněmovna – přehlídka strůjců neúspěchu

Další demokratické parlamentní volby jsou naštěstí za námi. Teď nastala doba komplikovaných koaličních vyjednávání.

25.10.2017 v 20:43 | Karma článku: 22.92 | Přečteno: 720 | Diskuse

Eva Kislingerová

Španělští kohouti

Uběhlo něco málo přes dva týdny od referenda v Katalánsku, nastal čas pokusu o zhodnocení jeho výsledků. Proč až teď? Protože horké hlavy v zemi koridy postupem času vychladly.

16.10.2017 v 21:19 | Karma článku: 15.95 | Přečteno: 198 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jana Slaninová

I povstaly nové Šárky a zapíchly Ctirady

"Muži, ta sexistická a zlá stvoření, jsou hodni vyhubení!" vzala si slovo šéfka všech žen, takto Svatá Číča. "A je jedno, jestli jsme jim to my ženy dovolily, či nikoli. Musí trpět, jako jsme po staletí trpěly my!"

24.11.2017 v 14:15 | Karma článku: 17.44 | Přečteno: 356 | Diskuse

Přemysl Čech

Rusko a doping: - my nic, jinde hledejte viníky

Podle ruského vicepremiéra a bývalého ministra sportu Vitalije Mutka nenese vinu za skandál kolem dopingu ruských biatlonistů a biatlonistek v souvislosti se ZOH v Soči v roce 2014 Rusko, ale naopak MOV a WADA. A kdyby jen to!

24.11.2017 v 13:15 | Karma článku: 8.64 | Přečteno: 177 | Diskuse

Richard Siemko

Proč Bůh nezasahuje

Následující úvahy jsem napsal pro ty z lidí, kteří jsou hluboce zasaženi zlem ve světě a nechápou, jak můžou někteří jiní lidé věřit v Boha, který je podle jejich slov vševědoucí a přesto nezasahuje.

24.11.2017 v 11:05 | Karma článku: 13.13 | Přečteno: 501 | Diskuse

Petr Pánek

Střet civilizací začíná v ložnici.

Jedna blogerka , která s jistotou dovede rozpoutat diskusi zde nadhodila téma "Mateřství jako služba bohu". Budiž i když tomu nerozumím.

24.11.2017 v 10:01 | Karma článku: 10.51 | Přečteno: 626 | Diskuse

Jan Tichý

Prezident volky nevolky (čti folky nefolky)

Vyhraje kandidát lidu (německy das Volk) nebo nelidu (resp. nadlidu = zákonodárců)? V posledních volbách prezidenta měli téměř všichni kandidáti podporu sobě blízké politické strany. Letos naopak téměř nikdo.

24.11.2017 v 8:54 | Karma článku: 5.36 | Přečteno: 133 |
Počet článků 28 Celková karma 17.20 Průměrná čtenost 851

Profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička. Od r. 2014 zastupitelka hlavního města Prahy (ANO 2011) a náměstkyně pražské primátorky pro oblast rozpočtu a financí. Autorka mnoha publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.