Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Památkářské peklo

31. 08. 2017 22:19:21
Nedávno jsem zaslechla docela vtipnou poznámku o tom, že s památkáři je to jako s bývalým britským impériem, nad kterým v dávných dobách nezapadlo​ slunce.

Zrovna tak je to prý i s jejich profesí. Rozdíl ovšem v spočívá v tom, že kolonizátoři nebyli brzdou pokroku.

Uvedené přirovnání pochopitelně považuji za přehnané.Rozhodně není na místě trefovat se do odborníků na památkovou péči. Na druhou stranu, po přečtení definice „památky“ na wikipedii jsem nabyla dojmu, že vzhledem k jejímu mimořádnému záběru, bude asi v horizontu několika desítek let do kategorie kulturních památek zařazeno také nemalé množství vybraných sídlišť. Vysvětlení je snadné, každý panelák je vlastně symbolem své doby. Jedná se o argument některých našich spoluobčanů, se kterým lze polemizovat jen stěží. Jde o boj z kategorie předem prohraných.

Vraťme se ale do současnosti. Vraťme se ke skutečným, staletími prověřeným, památkám. Například u těch právě opravovaných – Staroměstské radnice, Šlechtovy restaurace či Národního muzea asi nelze, například na rozdíl od kancelářských budov, uplatnit rovnici o poměru investice a návratnosti. Přesto považuji investice do skutečných památek za jedny z těch více přínosných. Na jednu miliardu korun, kterou za tímto účelem Praha v období 2012 – 2016 vynaložila, je totiž nutno nahlížet v širším kontextu. Mnohé z nich totiž proslavily Českou republiku minimálně stejně, jako například naše slavné pivo. Kromě toho zastávám názor, že pokud někdo dorazí do Prahy kvůli Karlovu mostu, Orloji či Národnímu divadlu, je pro Prahu a Česko větším přínosem, než třeba zahraniční omladina, která vidí kulturní prožitek v návštěvě restauračních zařízení. Tím ovšem nemíním upírat komukoli právo trávit hodiny, dny ba i noci po hospodách a barech. Vždyť i v těchto prostorách se psala a často i přepisovala historie.

Bohužel vedle opravdových památek existují takové objekty, které mají ambici, stát se stejně, jako tomu možná bude v případě sídlišť, památkami na základě „rodného listu“. O jejich „ochranu“ před „zvůlí“ a předpokládanému „kulturnímu barbarství,“ ze strany majitelů, se často postará malá skupina aktivistů. Většinou spíše agresivních a nejspíše i patřičně motivovaných. Jejich strategie obvykle nevychází z faktů či odborných posudků, ale z hlasitého povyku pro nic. Sází přitom na fakt, že většina populace zaujímá ke konkrétnímu problému neutrální až lhostejný stav, což jim dává možnost prezentovat svůj silně menšinový názor jako hlas všeho pracujícího lidu.

V této souvislosti stačí například vzpomenout na pozdně funkcionalistickou vilu Pavla Simova na Petřinách. Na jedné straně vlhkost, plíseň, nevyhovující statika. Na straně druhé jako živou vodou polití sousedé, kteří náhle prozřeli a v rozpadající se vile spatřili skvost, jehož zpamátnění semálem stalo smyslem jejich, do té doby poklidných, životů.Naštěstí v tomto případě zvítězil rozum nad aktivismem.

Čas od času je pak nutno si položit také otázku, zdali mají investice do chátrajících objektů, které jistá skupina našich spoluobčanů považuje za památky, vůbec cenu? Případně, jak vysoká cena za jejich záchranu je ještě přiměřená? Jako konkrétní příklad mohu uvést Libeňský most. Neradostná realita je taková, že v době jeho budování, tedy ve 30. letech minulého století, se zejména na pilířích, hodně diplomaticky řečeno, šetřilo. Úspory na cementu se projevily, zub času hlodá intenzivně a neúprosně. Bylo tedy rozhodnuto o výstavbě mostu nového za 1,9 mld. korun. Pravda možná je ten most nakreslený větší, než si aktuální doba žádá, ale ... Druhou variantou je aktivisty prosazovaná rekonstrukcenecelých sto let staré „kulturní“ skoro památky. Cena této investice s nejistým výsledkem a životností činí, v této chvíli, asi 5 miliard korun.

Proto si kladu otázku, stojí-li to za to. S rozpočtem 3,1 miliardy korun lze přitom postavit minimálně šest škol a stejný počet domovů pro seniory. Co s tím? Nevím jak vy, ale já v tomto případě spíše sázím na budoucnost...

Autor: Eva Kislingerová | čtvrtek 31.8.2017 22:19 | karma článku: 24.26 | přečteno: 737x

Další články blogera

Eva Kislingerová

Přebytkový rozpočet: Není všechno zlato, co se třpytí

Jak bylo napsáno v médiích, Praha bude (snad) i v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Často slýcháme, že stát hospodaří s deficitem, jaká je to hrůza.

23.11.2017 v 20:52 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 334 | Diskuse

Eva Kislingerová

Zdravý rozum na pochodu

Vzhledem k pracovnímu vytížení jsem dlouho dumala nad tím, zdali věnovat svůj blog možnosti mnoha výkladů ústavy, či politické neodpovědnosti? Nakonec jsem se rozhodla pro obě varianty.

8.11.2017 v 20:46 | Karma článku: 18.96 | Přečteno: 381 | Diskuse

Eva Kislingerová

Poslanecká sněmovna – přehlídka strůjců neúspěchu

Další demokratické parlamentní volby jsou naštěstí za námi. Teď nastala doba komplikovaných koaličních vyjednávání.

25.10.2017 v 20:43 | Karma článku: 22.92 | Přečteno: 720 | Diskuse

Eva Kislingerová

Španělští kohouti

Uběhlo něco málo přes dva týdny od referenda v Katalánsku, nastal čas pokusu o zhodnocení jeho výsledků. Proč až teď? Protože horké hlavy v zemi koridy postupem času vychladly.

16.10.2017 v 21:19 | Karma článku: 15.95 | Přečteno: 198 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Jak jsem (ne)byla sexuálně obtěžována

Pěkně se nám to rozjelo, jen co je pravda. Soudě podle halasu na sociálních sítích i v tisku, sexuálně obtěžováno muselo být v uplynulém roce snad 99,99 procent žen ve věku nad osmnáct let. Aspoň tomu nasvědčuje kampaň #metoo.

24.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 44.73 | Přečteno: 3373 | Diskuse

Petr Gabriel

Čapí hnízdo je skvost pro děti, na které náš stát zapomněl.

Dohadování v poslanecké sněmovně je sice velmi nečitelné od těch, kteří nepřejí Babišovi, protože nesnášejí jeho aktivity, které jsou některé doslova velmi nebezpečné pro naše zdraví, ale Čapí hnízdo tito zpozdilí politici vůbec n

23.11.2017 v 22:21 | Karma článku: 22.61 | Přečteno: 743 | Diskuse

Eva Kislingerová

Přebytkový rozpočet: Není všechno zlato, co se třpytí

Jak bylo napsáno v médiích, Praha bude (snad) i v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem. Často slýcháme, že stát hospodaří s deficitem, jaká je to hrůza.

23.11.2017 v 20:52 | Karma článku: 9.32 | Přečteno: 334 | Diskuse

Evžen Korec

Útok ČNB na bydlení má první oběť: Hypotéky začaly zdražovat

České komerční banky zareagovaly na krok České národní banky (ČNB), která na začátku listopadu zvýšila základní sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.

23.11.2017 v 9:33 | Karma článku: 10.33 | Přečteno: 472 | Diskuse

Petr Havránek

Chcete babišovku?

Po celá staletí se "štamgast" vyznačoval právem mít svoji židli u vyhrazeného stolu, kam by si nikdo z běžných nebo náhodných hostů nedovolil sednout. Tato místa byla často ozdobena vtipným nebo rádobyvtipným označením.

23.11.2017 v 9:14 | Karma článku: 18.80 | Přečteno: 762 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 17.19 Průměrná čtenost 851

Profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička. Od r. 2014 zastupitelka hlavního města Prahy (ANO 2011) a náměstkyně pražské primátorky pro oblast rozpočtu a financí. Autorka mnoha publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.