Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rekordní růst české koruny: Snadný odraz ze dna

10. 01. 2018 21:42:01
V posledních dnech loňského roku proběhla médii na první pohled bombastická zpráva, podle které byla „česká koruna druhou nejrychleji rostoucí měnou světa.“

Po přečtení článku jsem se dozvěděla, že se koruna dělí o druhé místo s polským zlotým, zatímco lídrem této kategorie je pak měna Mosambiku s názvem metical (MZN) rovnající se 0,3671 Kč.

Záhy jsem se rozpomenula na to, kterak jsem v roce 2008 narazila v předvečer vypuknutí globální ekonomické krize na dva články, přičemž ten první pravil, že se „koruna vrátila mezi nejvíce posilující měny světa“, zatímco v titulku toho druhého se pro změnu psalo o tom, že „koruna je druhou nejvíce oslabující měnou na světě“. Čtenář dostal na vybranou. Na druhou stranu patří Bloomberg mezi seriózní a uznávané agentury, tudíž, proč se nezamyslet nad podstatou sdělení o báječné kondici naší měny?

V první řadě ve finančním světě platí to samé, co ve sportu. Proto například sotva průměrný běžec zaznamená během jednoho roku ve většině případů při troše snahy větší progres, než světový rekordman. Ze dna se totiž odráží vždy snáze. Česká koruna tak téměř po roce od ukončení devizových intervencí posílila vůči euru asi o 1,5 koruny. Jde o výsledek, který se nejspíše v příštím roce zopakuje jen velmi těžce. Paradoxně už máme něco podobného za sebou, v roce 2011 totiž byla koruna nejvíce posilující měnou světa vůči euru.

Navíc nesmíme zapomínat na samotnou podstatu vývoje kurzu každé měny. Obvykle je totiž pouze jedním z mnoha ukazatelů ekonomické kondice země, kde se s takovou měnou platí. Samotná informace o posilování či oslabování konkrétní měny, je proto zajímavá a směrodatná snad jen pro obchodníky a spekulanty na devizových trzích. Běžného daňového poplatníka taková zpráva může nechat docela klidným.

Vývoj kurzu je jedním z nástrojů měnové politiky národních bank, kterým může být sledován jeden, či více cílů. V případě naší vlasti jde zejména o inflaci, kdy ČNB zastává politiku cílování inflace na úrovni 2 % s rozptylem +/- 1 p.b. Tomuto primárnímu cíli je následně podřízena samotná monetární politika banky. Nástrojů, kterými lze dosáhnout kýženého cíle je hned několik, aktuálně například ČB hovoří o zvyšování úrokových sazeb.

V loňském roce jsme byli svědky situace, kdy inflace v prvním čtvrtletí roku překročila cílová 2 %, zároveň s tím ČNB uvolnila zafixovaný kurz koruny a umožnila tak její rapidní posílení o 18 %. Protože jsme ale i nadále byli svědky dalšího růstu inflace ke až ke 3 %, reagovala ČNB v loňském roce ještě dvakrát. A to tím, že navýšila základní úrokovou sazbu z hodnoty 0,05 % (rovnající se technické nule držené od roku 2012) až na hodnotu 0,5 % s prognózou dalšího navyšování. Tímto se postupně dostáváme do situace, kdy inflace začne postupně klesat ke kýženým dvěma procentům a držba peněz na našich bankovních účtech nebude prodělečnou činností.

V souvislosti s rekordně rostoucí korunou si může někdo položit otázku, co s přijetím společné měny euro? V tomto případě se zcela ztotožňuji s názorem profesora Christophera A. Simse a nečiním tak jen tak proto, že by se s nositeli Nobelových cen mělo souhlasit jaksi automaticky. Euro je pro Česko stejně riskantní záležitostí, jako tomu bylo před čtyřmi lety, kdy byly na pořadu dne hovory o vyloučení Řecka z eurozóny. Od té doby se totiž nezměnilo vůbec nic k lepšímu. Doposud nebyla stanovena závazná pravidla ani fiskální nástroje umožňující ECB řídit zadluženost v zemích platících eurem. Člověk nemusí být zrovna v ekonomii přehnaně zběhlým, aby věděl, že v důsledku absence tohoto instrumentu se budou na nesplacené závazky jednotlivých států skládat v případě jejich defaultu všechny země eurozóny. Na druhou stranu, co si budeme namlouvat, naše ekonomika je z 80 % na fungování eurozóny závislá. Takový bankrot by tak pro nás nepochybně znamenal otřes, nikoli však zemětřesení.

Zpět k loni rekordně posilující koruně. Informace Bloombergu je zajímavá, leč nestojí za větší pozornost a ani zdaleka negarantuje naší ekonomice za všech okolností světlé zítřky. Myslím ale, že nejspíše potěšila naše turisty. Jejich dovolená by totiž měla zlevnit o zmiňovaných 18 %. Na základě vlastních zkušeností ovšem kladu v tomto případě důraz na slovo „měla“. Proto bych řekla, že se z aktuálního vývoje nejvíce radují cestovní kanceláře. Možná.

Autor: Eva Kislingerová | středa 10.1.2018 21:42 | karma článku: 15.85 | přečteno: 510x

Další články blogera

Eva Kislingerová

Německo: Pozdě antisemitského bycha honit?

Doufejme, že ne, chtělo by se říci rezolutně na úvod. Začnu ale tím, jako moc se v Německu v praxi ukazuje, že politika je uměním (všeho) možného a politik by po vzoru filmového agenta 007 Jamese Bonda, neměl nikdy říkat, nikdy!

17.1.2018 v 21:29 | Karma článku: 6.67 | Přečteno: 144 | Diskuse

Eva Kislingerová

Bude premiérem Harry Potter nebo David Copperfield?

Stejně jako před pěti lety, i leden 2018 se ponese ve znamení přímé prezidentské volby hlavy státu.

2.1.2018 v 21:42 | Karma článku: 16.32 | Přečteno: 226 | Diskuse

Eva Kislingerová

Daňová reforma v USA aneb jak velikou Ameriku udrží prezident Trump?

Zcela ve stínu uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele zůstává podle všeho, nejspíše jediný, leč o to větší úspěch prvního roku vládnutí Donalda Trumpa.

13.12.2017 v 20:47 | Karma článku: 16.93 | Přečteno: 441 | Diskuse

Další články z rubriky Politická aréna - pro politiky

Eva Kislingerová

Německo: Pozdě antisemitského bycha honit?

Doufejme, že ne, chtělo by se říci rezolutně na úvod. Začnu ale tím, jako moc se v Německu v praxi ukazuje, že politika je uměním (všeho) možného a politik by po vzoru filmového agenta 007 Jamese Bonda, neměl nikdy říkat, nikdy!

17.1.2018 v 21:29 | Karma článku: 6.67 | Přečteno: 144 | Diskuse

Milan Šarapatka

Jiří Drahoš ležící, spící?

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš mi trochu připomíná českého imaginárního velikána Járu Cimrmana. Všechno ví, všechno zná a od všeho má klíče. Zato jeho předchůdce dělal dosud všechno špatně.....

17.1.2018 v 9:10 | Karma článku: 43.20 | Přečteno: 2441 | Diskuse

Jiří Češka

Nekecám, Neblábolím, Nemakám

Proč bych kecal? Velice mu záleží na našem názoru. Jak bych mohl blábolit? když si zatím notují. Nemakám, Nemohu

16.1.2018 v 10:43 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 397 | Diskuse

Jaroslav Míth

Žádný ze Sedmi statečných nenadával mexickým vesničanům!

Sedm statečných byl můj klukovský film. Rád ho mám i jako dospělý. Jeho hrdinové jsou ukázkoví klaďasové, ale přitom jsou uvěřitelní. V porovnání s nimi dopadají dnešní samozvaní „bojovníci ducha“ jako zbabělí skunkové.

16.1.2018 v 9:00 | Karma článku: 38.31 | Přečteno: 1300 | Diskuse

Karel Kropš

decentralizace a odpovědnost

O dětech rozhodují rodiče, jejich rodiny. O soužití sousedů rozhodují obce. O základních právních normách celého národa rozhoduje stát. A každá z těchto skupin by i měla bojovat za udržení této pravomoci.

12.1.2018 v 23:25 | Karma článku: 7.42 | Přečteno: 145 | Diskuse
Počet článků 33 Celková karma 20.03 Průměrná čtenost 813

Profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička. Od r. 2014 zastupitelka hlavního města Prahy (ANO 2011) a náměstkyně pražské primátorky pro oblast rozpočtu a financí. Autorka mnoha publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.