Jak je to vlastně s Pafkem a děvčaty na medicíně
Čím vlastně profesor Pavel Pafko rozpálil do běla mnohé zastánce rovnosti? Velmi zjednodušeně řekl (nedávám do uvozovek, nejsou to citáty): Medicína není co do prestiže to, co to bývalo. Dneska se podívejte na závěrečné ročníky medicíny. Dvě třetiny studentů v závěrečných ročnících studia jsou děvčata. A doložil to vlastní zkušeností z pražské Karlovy Univerzity a také příklady z jiných měst.
Na první pohled to vypadá jakoby jednoznačně: Je tam moc dívek, tedy obor ztrácí prestiž.
Ale skutečně je to tak jednoduché? A opravdu přesně to profesor Pafko řekl? Po pravdě: Neřekl. Je to interpretace, ale zdaleka ne jediná možná.
Nejprve si řekněme, v čem se pan profesor mýlí. Povolání lékaře je stále nejprestižnější ze všech. Dokonce se dá říct, že tato profese zaujímá první nebo některé těsně následující postavení v každém relevantním výzkumu veřejného mínění co se týká prestiže, důvěryhodnosti nebo potřebnosti povolání, a to nejen v České republice, ale i Evropské unii. Na tom se nic nezměnilo po celá desetiletí. Postavení lékařů je dokonce spíše pevnější než před lety.
Za druhé se ale něco podstatného děje. Medicína není technika nebo jaderná fyzika, jde o obor v podstatě genderově neutrální. Teoreticky by proto mělo nejspíše platit, že podíl děvčat a chlapců by měl být při rovném přístupu ke školství „půl na půl“. Což je jednoduchá úvaha založená na statistických danostech.
Inteligence je totiž z hlediska genderu rozložená v principu rovnoměrně. To znamená, že průměrné IQ mužů a žen v dané populaci je plus mínus shodné a aritmetické průměry u obou pohlaví se od sebe odlišují nepříliš podstatným způsobem nedůležitým pro praxi. Uvnitř vzorků ale studie (namátkou profesor Furnham, tým Irwing a Line a mnohé další) odhalily důležité odlišnosti. V oblasti mírného podprůměru, průměru a mírného nadprůměru nalézáme o něco častěji ženy, v oblastech vyšších a extrémních hodnot, ovšem stejně jako v oblasti nižších a velmi nízkých hodnot, vidíme vyšší počet mužů. Čím větší vzdálenost od průměru do obou stran, tím je mužská dominance větší (u hodnot nad 155 IQ je to snad až 5:1, podobné to ale je i pod 69 IQ). Shrňme si to lidovým způsobem: Vědecky je prokázáno, že geniů a imbecilů najdeme více v mužské části populace. Lidí schopných vystudovat vysokou školu je ale mezi ženami a muži v principu stejně. Neexistuje proto žádný podstatný důvod, aby na medicíně nebyl poměr studentů a studentek 50 ku 50. Poměr 66 ku 33 je tedy nesporně zarážející.
Za třetí samozřejmě nelze brát vážně fakt, že v dřívějších časech (řekněme v době, kdy profesor Pafko studoval), by byla medicína prestižní kvůli převaze mužů. Pavel Pafko promoval v roce 1963 a tehdejší celkový podíl dívek na počtu studentů vysokých škol byl kolem 40 procent. A ano, na medicíně to bylo hluboko pod dvacet procent. Ale již tehdy by bylo možné mluvit o „degradujícím přívalu“ dívek do vysokého školství. Vždyť v roce 1937 studovalo na vysokých školách méně než sedmnáct procent dívek. A na medicíně šlo skutečně o jednotlivé případy.
Mezitím se poměry samozřejmě hodně změnily. Ale určitě to nemělo vliv na „vnímání společnosti“ toho, jak prestižním povoláním lékařská profese je.
Kdybychom si vzali absolventy českých univerzit (bez cizinců) v roce 2021, tak 60 procent byly ženy. Mužů bylo více než dívek jenom na technických (stavebních i strojních) oborech a výpočetní technice. Tak to nyní je, taková je realita. Ostatně zajímavé je, že dívky vykazují také podstatně vyšší schopnost vysokou školu dokončit. Obrovská čísla nedokončených bakalářských studií mají z velké části na svědomí chlapci. Takže nadvláda dívek mezi absolventy je větší než mezi studujícími.
Když se na tyto údaje podíváme trochu analyticky, tak vidíme dva základní momenty. Převaha dívek ve vysokém školství je značná a podíl na medicíně není vůbec jiný než podíl v celém vysokoškolském segmentu.
A ano, z tohoto pohledu se medicína stala „průměrem“. Chlapci vyklidili pozice. Avšak podobně, jako v celém vysokém školství. Nu, víme, že to není kvůli IQ, není to ani kvůli kvótám (protože ty žádné nejsou a přístup ke školství je z hlediska genderu rovný). Důvodem tedy musí být větší touha dívek po vzdělání a prosazení se. Profesor Pafko a obecně muži tradiční školy to zřejmě berou od nových generací trochu jako zradu. Lékařství již není tak „prestižní“ profese, aby donutila chlapce zabojovat a „uhrát“ alespoň tu polovinu, která by demograficky (a také inteligenčně, schopnostmi a tak dále) odpovídala.
Jenže holou pravdou je, že medicína se jenom veze na obecném trendu. Zájem chlapců o vysokoškolská studia je prostě malý, ve srovnání s minulostí fatálně nižší. Můžeme se uklidňovat tím, že raději podnikají a zakládají startupy, ale to se už dostáváme úplně někam jinam, k jinému textu. V němž by tedy bylo nejprve potřeba dokázat, že je to pravda.
Zpět k tématu: Takže to, co se schovává za větami profesora Pafka, není tvrzení, že „kvůli děvčatům je lékařství méně prestižní“, ale zklamání nad tím, že chlapci nepokračují v jeho stopách a medicína je už neláká. Mohli by chom to formulovat takto: "Co s těmi chlapci je, že už je neláká ani medicína?"
Jenže jak se ukazuje, děje se nějaká celková změna, ve které je medicína jenom jedna malá drobnost, jeden segment společensky daleko podstatnějšího vývoje. A je to vývoj, kterému by bylo dobré přijít na kloub a nějak se s ním "popasovat", protože zakládá mohutnou společenskou změnu, které by bylo dobré alespoň rozumět.
Eva Kislingerová
Se zataženou ruční brzdou zázraky neuděláte
Kterákoliv rozsáhlejší analýza české ekonomiky sepsaná v posledních desetiletích obsahuje pasáž nadepsanou nějak jako „limity rigidního trhu práce“. Nejen mezititulek, ale i obsah se až děsivě opakují.
Eva Kislingerová
Kam a jak mizí české miliardy
Veřejnost to vždycky spolehlivě rozruší, když se někde ve sdělovacích prostředcích objeví věta, že z republiky odešly do zahraničí stovky miliard korun. Obvykle s douškou „mateřským firmám“ a ze „zisků podniků“.
Eva Kislingerová
Budeme válčit se Slovenskem?
Z vyjádření některých politiků může nezúčastněný pozorovat nabýt dojmu, že diplomatické vztahy se Slovenskem jsou na bodu mrazu. Z médií to vypadá, že válka začíná a u Hodonína bude tanková bitva.
Eva Kislingerová
Je libo 1138 litrů benzínu?
Poslední roky jsou těžké a mnoha lidem se snižuje jejich životní úroveň. Tak to je, nelze to popřít. Je to znervózňující a výsledkem je, že i někteří nesporně gramotní lidé začínají trochu podléhat představě, že dříve bylo lépe.
Eva Kislingerová
Čínské potíže varují Evropu
Každý, kdo alespoň trochu sleduje světovou ekonomiku, tak velmi dobře ví, že problémy s lodní dopravou v Rudém moři nebo ruský vývoz/nevývoz ropy či plynu blednou před každým zakuckáním Číny.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Povolení stavby do měsíce a online. Úředníci v obavách, mezi stavaři skepse
Premium Místo obíhání stavebních úřadů a shánění razítek k povolení stavby nebo rekonstrukce bude lidem...
Bizarní logistický hlavolam. Trump by šel do vězení i s prezidentskou ochrankou
Americká tajná služba má na starosti ochranu prezidenta, ať už je zrovna v Oválné pracovně, nebo...
Spolek chce s klimatickou žalobou uspět jako Švýcarky. Mají šanci, míní expertky
Evropský soud pro lidská práva rozhodl minulý týden ve prospěch dvou tisíc švýcarských seniorek. Ty...
- Počet článků 102
- Celková karma 29,40
- Průměrná čtenost 1376x