Zelený program v okurkové sezóně
Přestože fandím dravému mládí, a to nejen z pozice vysokoškolského pedagoga, nad některými body bych si dovolila trochu se pozastavit.
V úvodní části rozhovoru pan kolega (jsem totiž také pražskou zastupitelkou) Stropnický říká: „Abychom měli svobodnou společnost, musí být sociálně jistá. Zadlužený člověk není svobodný, ať už má na sobě hypotéku, exekuci, nebo nevyjde se svým příjmem.“ Určitě lze souhlasit, že člověk nezadlužený se cítí komfortněji, než osoba zadlužená. Na druhou stranu, jak vlastně jde dohromady zadlužení a svoboda? Já myslím, že se dlužník sám a dobrovolně zadlužil… lidé se totiž zadlužují, protože jejich sklon ke spotřebě je podporován prostřednictvím nekonečných reklam a dalších lákadel. Svého času byl do školních osnov zařazen program na zvýšení finanční gramotnosti, tak se snad jeho výsledky časem dostaví. Doufám.
Rozhodně bych ale neházela do jednoho pytle hypotéku na straně jedné, což je mnohdy nezbytná investice do budoucna, a na straně druhé spotřebitelské úvěry, exekuce, nebo snadneschopnost vyjít s vlastním příjmem. Podle údajů CBCB (Czech Banking Credit Bureau) mělo k 31. 3. 2017 v Česku hypotéku a úvěr na bydlení ze stavebního spoření 1 118 000 obyvatel. Já opravdu, nejspíše na rozdíl od MatějeStropnického, nevěřím tomu, že více než 10% mých spoluobčanů žije kvůli tomu v nesvobodné společnosti.
Možná můžeme souhlasit s názorem „zeleného“ předsedy Matěje Stropnického o často hodně omezené finanční svobodě exekucí postiženého jedince. Na druhé straně, soudní exekuce, o jakkoli nepopulární nástroj se jedná, jsou bohužel stále nezbytnou součástí demokracie. V této souvislosti bychom si ovem měli uvědomit, že osvobozením jednoho dlužníka vrháme do nesvobody minimálně jednoho věřitele, protože lidově řečeno „ostrouhá“. A mezi věřiteli nejsou pouze „instituce zlotřilého kapitalismu,“ se kterými je nezbytné (podle některých z nás) zatočit, ale také třeba matkysamoživitelky, či drobní živnostníci.
Co se nesvobody a „nevyjití s vlastním příjmem,“ týče, postrádám jakékoliv bližší vysvětlení. S vlastním příjmem totiž nemusí vyjít při troše snahy ani milionář, top manažer, učitel, kvalifikovaný řemeslník, nebo třeba přidavač na stavbě. Co stojí za „nevyjitím“ s vlastním příjmem? Nemoc? Dovolená? Finančně přepálené Vánoce? Neuvážená investice nebo výpomoc v rodině? Ručení za půjčku vašeho příbuzného? Obávám se, že v mnoha takových případech je více, než lítosti a snahy o „osvobození,“ zapotřebí osvěta. A také vědomí toho, že každý z nás by měl být sám strůjcem svého štěstí, byť i v tomto případě existují výjimky potvrzující pravidlo.
Mnohem více mě ovšem z pozice osoby zodpovědné za pražský rozpočet a spolurozhodující o bytové politice hlavního města Prahy, zaujal nápad pana Stropnického juniora na výkup domů a bytů od seniorů. Údajně to funguje v USA (New York? Utah? Aljaška?) a jeho princip je takový, že: senior se rozhodne výměnou za dvojnásobný důchod, věnovat po smrti dům obci. Ta ho potom nejspíše věnuje, či pronajme sociálně potřebným.
Zní to dobře, ale jak na to? Hypotéza pana Matěje Stropnického vychází z předpokladu existence většího, než malého počtu seniorů „rozhádaných“ se svými nejbližšími - rodinou, které tímto krokem zbaví pozůstalosti. Budiž, možnámůže vidina ztráty nemovitosti přimět mladší část rodiny, aby se důstojně postarala své o seniory. Na druhé straně nevím, jakým způsobem bude obec kontrolovat ekonomické poměry a konání konkrétního seniora? Co, když po smrti vyjde najevo, že pasiva mocně převládají nad aktivy a lepší bude dědictví sevzdát?
Vlastně netuším, proč by se měl v této sféře angažovat stát? Neexistuje už náhodou něco, jako věcné břemeno dožití? V jakém stavu bude veřejný sektor nemovitosti přebírat? Co když to bude účelově pořízená ruina? Kdo bude zodpovědný za správu a údržbu? Z čeho budou hrazeny provozní náklady? Jakým způsobem bude řešeno vyúčtování služeb? A hlavně, kdo se postará o to, aby noví majitelé rekrutující se z řad našich sociálně slabších spoluobčanů měli prostředky na další udržování nemovitostí?
Ve zmiňovaném rozhovoru jsem se navíc ani nedočetla, zdali bude existovat přímá úměra mezi důchodem a cenou nemovitosti, nebo ne… Bude pobírat senior z Prahy, jehož dům může mít i desetinásobně vyšší hodnotu, než je tomu v případě seniora například z Bruntálska, desetinásobek důchodu? Bylo by to logické, ale co sociální citlivost? A bude vytvořen seznam čekatelů na odchod seniorů ze světa? A co, když se bude umírat převážně v těch částech naší země, ve kterých nebude po takto získaných nemovitostech poptávka? Nastane stěhování „národů“?
Dost bylo otazníků, řekla bych. Na řadě jsou odpovědi. Škoda, že jsem se jich nedočkala v onom rozhovoru. Ale to už je nejspíše jiný příběh, třeba ani nebudou potřeba...
Eva Kislingerová
Se zataženou ruční brzdou zázraky neuděláte
Kterákoliv rozsáhlejší analýza české ekonomiky sepsaná v posledních desetiletích obsahuje pasáž nadepsanou nějak jako „limity rigidního trhu práce“. Nejen mezititulek, ale i obsah se až děsivě opakují.
Eva Kislingerová
Kam a jak mizí české miliardy
Veřejnost to vždycky spolehlivě rozruší, když se někde ve sdělovacích prostředcích objeví věta, že z republiky odešly do zahraničí stovky miliard korun. Obvykle s douškou „mateřským firmám“ a ze „zisků podniků“.
Eva Kislingerová
Budeme válčit se Slovenskem?
Z vyjádření některých politiků může nezúčastněný pozorovat nabýt dojmu, že diplomatické vztahy se Slovenskem jsou na bodu mrazu. Z médií to vypadá, že válka začíná a u Hodonína bude tanková bitva.
Eva Kislingerová
Je libo 1138 litrů benzínu?
Poslední roky jsou těžké a mnoha lidem se snižuje jejich životní úroveň. Tak to je, nelze to popřít. Je to znervózňující a výsledkem je, že i někteří nesporně gramotní lidé začínají trochu podléhat představě, že dříve bylo lépe.
Eva Kislingerová
Čínské potíže varují Evropu
Každý, kdo alespoň trochu sleduje světovou ekonomiku, tak velmi dobře ví, že problémy s lodní dopravou v Rudém moři nebo ruský vývoz/nevývoz ropy či plynu blednou před každým zakuckáním Číny.
Eva Kislingerová
Nelžeme si. Koruna není „výkonná“
Nemám chuť vstupovat do diskuse na téma "koruna versus euro". Jsem mírným příznivcem společné měny, nicméně stav naší ekonomiky je nyní stejně takový, že další dva roky nemá o zahájení procesu přijetí eura smysl mluvit.
Eva Kislingerová
Nebude to skvělý rok. Ale nebude ani špatný…
Jako u všech předpovědí a prognóz u tohoto textu platí: Je postavený na předpokladu, že nenastane žádná událost, která by se vymykala normálu a standardním situacím. Nepočítá s mimořádnostmi, ale s tím, co předpovídat lze.
Eva Kislingerová
Rozhodla Bankovní rada správně?
Nebudu zakrývat, že z předvánočního rozhodnutí Bankovní rady ČNB jsem trochu v rozpacích. Snížení klíčové sazby o pětadvacet bazických bodů (ze 7 na 6,75 procenta) je určitý signál. Nemohu se zbavit dojmu, že trochu předčasný.
Eva Kislingerová
Slovensko divně tančí ke konsolidačnímu balíčku
Vítězství koalice socialistických a národních stran na Slovensku bylo některými českými komentátory vítáno jako doklad triumfálního vzestupu ekonomického uvažování diametrálně odlišného od aktuální české praxe.
Eva Kislingerová
Jak je to vlastně s Pafkem a děvčaty na medicíně
Nejsem tisková mluvčí profesora Pafka a necítím se kompetentní vykládat jeho slova. Pokud bude mít potřebu, udělá to sám. Ale přece jen nabídnu jisté socio-ekonomické vysvětlení, jak je to s tím počtem studentek a prestiží.
Eva Kislingerová
Kdo (ne)chce zahanbit nutellu?
Nutellové video předsedy vlády vyvolalo řadu otázek. Ta nejzákladnější: Nebylo natočené před rokem a omylem vydané až nyní? Ale vážně. Nechci se zabývat politickými okolnostmi, ale podstatnějšími ekonomickými souvislostmi.
Eva Kislingerová
V pasti drahých energií?
Zjevně nás čekají další měsíce nervózního očekávání, co vlastně udělají ceny energií od příštího roku. Politici vládní koalice a část ekonomů hovoří o jednotkách nebo maximálně o nízkých desítkách procent růstu ceny.
Eva Kislingerová
Robert Fico: Požehnání pro českou ekonomiku
Reakce na vítězství Roberta Fica ve slovenských volbách i reakce na fakt, že se stal premiérem vlády a pravděpodobně hladce získá důvěru parlamentu, mohou být v Čechách rozličné. Ekonomicky je to ale výborná zpráva.
Eva Kislingerová
Opravdu potřebujeme kvůli pracovnímu trhu migraci?
Ta teze patří v českém prostředí k oblíbeným mantrám. Vzhledem k demografickému vývoji potřebuje ekonomika nutně výraznou migraci, aby bylo i nadále k dispozici dostatečné množství pracovních sil. Bez toho nastane kolaps.
Eva Kislingerová
Kdo má za inflaci hlavu na špalku?
Slyšíme teď hodně o tom, jak je skvělé, že inflace klesla na 6.9 procenta meziročně. Samozřejmě je dobře, že už není přes 18 procent. Nicméně omlouvám se, radovat se ze 6,9 procenta nemohu. Radovat se budu, až klesne na procento.
Eva Kislingerová
Čínský přízrak padlých developerů a bankovního socialismu
Když je nad lesem kouř, dost pravděpodobně tam hoří. Nemusíme ty plameny hned vidět, abychom usoudili, že by se hodili hasiči. Pokud jsou v bankrotové situaci dva z největších čínských developerů, tak to znamená potíže.
Eva Kislingerová
Problémy reálkapitalokomunismu
Čínský komunismus s kapitalistickou tváří má stále větší problémy. Kromě fanoušků pražské Slavie by nám to mohlo být i jednu, řekl by si mnohý. Ale nemohlo. Stále hlasitější kuckání Číny může snadno skončit velkou krizí.
Eva Kislingerová
Co to děláte s tou korunou?
Na měnové experimenty skutečně není ta správná chvíle. Snažím se usilovně pochopit, co sleduje Bankovní rada ČNB tím, že zároveň ponechala sazbu na sedmi procentech a ukončila intervence na podporu koruny.
Eva Kislingerová
Zkrocení zlé inflace (?)
Červnovou inflaci oznámí ČSÚ ve čtvrtek, ale dopustím se vlastního odhadu: Bude v rozmezí 9,8 - 9,6 procenta meziročně. Kéž by těch 9,6 procenta. A případně zaplať Pán Bůh i za 9,8.
Eva Kislingerová
Pravda Sergeje Lavrova
Ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov nedávno prohlásil, že válka na Ukrajině bude znamenat „smrt západního globalismu“. Jakkoliv se Lavrov v poslední době (podle mého) často mýlí, v této věci má pravdu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 102
- Celková karma 29,31
- Průměrná čtenost 1376x