Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Rozbíjením oken ekonomika neroste

Před časem s tím přišla agentura Bloomberg a následovaly vlny komentářů všude možně včetně českých médií – průmyslová produkce v Ruské federaci se loni nesnížila, ale naopak možná i vzrostla. Část ohlasů zněla: Sankce nefungují.

Takže máme zpět pochybnosti o sankcích. Nebudu se opakovat, vyjádřila jsem se k tomu celkem nedávno (ZDE) a už hodně dávno (ZDE) a nemám na tom co měnit.

Přesto je třeba k té agenturní zprávě a k následným komentářům pár věcí poznamenat (přičemž vynechám pochybnosti o relevantnosti ruských statistik, což je osobní podezření, nic více).

První.

Málo co je v Rusku tak v podstatě nevýznamné, jako průmyslová produkce. Rusko bylo průmyslovou velmocí naposledy někdy koncem šedesátých let a i to bylo jenom a pouze důsledkem doznívání zcela mimořádného (a neopakovatelného) růstu třicátých až části padesátých let. To nicméně není vysvětlení, to je pouze poznámka na okraj, která říká, že o celkové vyprodukované přidané hodnotě v Ruské federaci opravdu nerozhodují výsledky průmyslové produkce.

Druhá.

Růst je dán skutečně mimořádně skokovým zvýšení produkce vojenské. Což o to, mzdy jsou placeny stejně, ať se vyrábí auto nebo tank, jen to má ten problém, že auto (soustruh, vysavač) pak dále slouží, zapojuje se do ekonomických interakcí (třeba s tím autem někdo jezdí do práce nebo taxikaří), tank už hospodářsky nic nepřinese (kromě spotřeby, tedy v daném případě nákladů).

Třetí.

Válečná produkce má ten drobný problém, že pouze cyklí finance. Financuje ji stát, čili daňoví poplatníci. Někteří z toho mají relativní užitek, což platí tehdy, pokud oni nebo někdo z rodiny pracuje ve vojenském průmyslu. Všichni ostatní to financují. Buď přímo daní nebo nepřímo tím, že stát platící za tanky nemá na silnice (léky, investice do vodovodů a tak dále). Válečná ekonomika se vyčerpává. Může produkovat obrovské množství zbraní, střeliva a potřeb pro armádu, ale jedině a pouze na úkor všeho ostatního. Jinak to nejde, to je zákonitost. Ekonomika není perpetuum mobile.

Čtvrtá a hlavní.

Z hlediska národního bohatství je produkce nových tanků potíž vždycky (viz výše). Zvláště však tehdy, když jsou tak nahrazeny tanky již nepoužitelné (dejme tomu zničené ve válce). Slavný francouzský ekonom Frédéric Bastiat (1801-1850) k tomu má skvělý příklad s oknem. V jeho skvostném textu Co je vidět a co není vidět (zájemce si ho může zdarma díky Liberálnímu institutu stáhnout ZDE) je příměru věnována hned první kapitola. Nezdárný synek rozbije při hře okno. Lze se utěšit tím, že sice bylo cosi zničeno, ale hospodářství pokvete, protože rozbité okno znamená zvýšení výroby? Vždyť jeho otec zaplatí šest franků sklenáři, takže podpoří průmysl. Jenže problém je v tom, že jde o šest franků utracených za něco, co by si otec dítěte normálně nekoupil, protože potřebuje cosi jiného – dejme tomu boty. Nejde o růst, jde o přerozdělení.

Problém s produkcí tanků je stejný, jako otázka rozbíjení oken za účelem růstu. Frédéric Bastiat to vyřešil již v roce 1850.

 

U tanků je to stejné. Kdyby nebylo, bylo by návodem na růst bohatství rozmlátit všechna okna v zemi nebo si rozstřílet všechny tanky rovnou sám a vyrobit nové. Vždyť část průmyslu by pak vzkvétala a v případě oken by sklenáři ani nevěděli, co dříve. Dokonce by statisticky byl zřejmě v prvním období vykázán i nějaký růst – záleželo by na intenzitě rozbíjení. Mělo by to ale smysl, když by nám nezbyly peníze na to ostatní? Národní bohatství by nerostlo, ve skutečnosti by se snižovalo a to tak dlouho, dokud bychom tento podivný sport provozovali.

Ještě jednou: Ekonomika není perpetiuum mobile.

V reálném světě proto vytížení ruského zbrojního průmyslu, díky kterému celý průmysl jako celek neohlásil za rok 2022 „navzdory sankcím“ žádný pokles, neznamená cokoliv, co by i jenom vzdáleně připomínalo ekonomický úspěch.

Dokonce je to naopak – pokud celý ten systém skutečně „jede na tři směny“, jak píše Bloomberg, a přesto průmysl jako celek neroste, pak propad všeho kromě vojenské produkce musí nutně být skutečně dramatický.

Nikdy jsem netvrdila, že sankce jsou způsob, jak něco vyřešit. Nikoho samy o sobě neporazí. Je to totiž běh na dlouhou trať a než se jejich dopad skutečně projeví, bude to docela dlouho trvat. Ale nejsou neúčinné. A naprosto jistě čísla o „nepoklesu“ průmyslu v Rusku, i když jsou zajímavá a na první pohled významná, neříkají vůbec nic na téma: „Sankce nefungují“.

Autor: Eva Kislingerová | úterý 7.2.2023 9:49 | karma článku: 27,43 | přečteno: 896x
  • Další články autora

Eva Kislingerová

Se zataženou ruční brzdou zázraky neuděláte

Kterákoliv rozsáhlejší analýza české ekonomiky sepsaná v posledních desetiletích obsahuje pasáž nadepsanou nějak jako „limity rigidního trhu práce“. Nejen mezititulek, ale i obsah se až děsivě opakují.

18.4.2024 v 8:08 | Karma: 18,84 | Přečteno: 559x | Diskuse| Ekonomika

Eva Kislingerová

Kam a jak mizí české miliardy

Veřejnost to vždycky spolehlivě rozruší, když se někde ve sdělovacích prostředcích objeví věta, že z republiky odešly do zahraničí stovky miliard korun. Obvykle s douškou „mateřským firmám“ a ze „zisků podniků“.

2.4.2024 v 7:17 | Karma: 39,55 | Přečteno: 6133x | Diskuse| Ekonomika

Eva Kislingerová

Budeme válčit se Slovenskem?

Z vyjádření některých politiků může nezúčastněný pozorovat nabýt dojmu, že diplomatické vztahy se Slovenskem jsou na bodu mrazu. Z médií to vypadá, že válka začíná a u Hodonína bude tanková bitva.

18.3.2024 v 13:24 | Karma: 25,50 | Přečteno: 790x | Diskuse| Společnost

Eva Kislingerová

Je libo 1138 litrů benzínu?

Poslední roky jsou těžké a mnoha lidem se snižuje jejich životní úroveň. Tak to je, nelze to popřít. Je to znervózňující a výsledkem je, že i někteří nesporně gramotní lidé začínají trochu podléhat představě, že dříve bylo lépe.

16.2.2024 v 12:07 | Karma: 35,96 | Přečteno: 4332x | Diskuse| Ekonomika

Eva Kislingerová

Čínské potíže varují Evropu

Každý, kdo alespoň trochu sleduje světovou ekonomiku, tak velmi dobře ví, že problémy s lodní dopravou v Rudém moři nebo ruský vývoz/nevývoz ropy či plynu blednou před každým zakuckáním Číny.

7.2.2024 v 10:37 | Karma: 27,15 | Přečteno: 635x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Nejsem nominována na eurokomisaře, řekla v debatě pro studenty Nerudová

26. dubna 2024  5:42,  aktualizováno  9:52

Přímý přenos Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která je...

Tohle je nenávist, řekl o protestech za Gazu Trump. Kampus stále nevyklidili

26. dubna 2024  9:29

Kolumbijská univerzita v New Yorku odložila ultimátum, podle něhož měli protestující propalestinští...

Byl na vozíku, po výměně kyčlí běhá, trénuje na maraton. Pomáhá mu konopí

26. dubna 2024  8:58

Jakub Kryšpín pracoval, dálkově studoval vysokou školu, měl plány do budoucna. Ty ale v roce 2006...

Z mrazu konečně do tepla. Už dnes bude 17 stupňů, o víkendu i přes 20

26. dubna 2024  8:21

Chlad a mráz zřejmě končí. Meteorologové avizují už na pátek teploty přes patnáct stupňů, o víkendu...

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...

  • Počet článků 102
  • Celková karma 29,40
  • Průměrná čtenost 1376x
Profesorka ekonomie a vysokoškolská pedagožka dříve na Vysoké škole ekonomické v Praze, nyní na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V letech 2014 až 2018 členka Zastupitelstva hlavního města Prahy a radní pro finance a rozpočet. Autorka mnoha vědeckých publikací, mezi které patří monografie, sborníky a odborné články v domácích i zahraničních časopisech.

Seznam rubrik